Pleče – Habartice – Rudkov – dnešní Jindřichov – dolování rudy

okres Šumperk kraj Olomoucký

Na hranicích Plečí a Habartic severně od Hanušovic, na ostrohu nad soutokem Staříče a Branné (u bývalé obce Pleče) se nachází zbytky tvrze oválného půdorysu.

Hrad byl užíván v letech od 14. stol. do 1. pol. 15. stol. Podle některých pramenů sloužil k ochraně těžby a zpracování železné rudy v osadách Pleče a Rudkov. Zbytky oněch zřícenin považují někteří za bývalý zámek majitelů panství, jiní za zbytek budovy horního úřadu.
Archeologické výkopy prokázaly, že hrad neměl věž a patřil zřejmě ke skupině hradu s plášťovou zdí.

Osada Pleče, původně zvaná Plaveč, byla založena rytířem Hojgrem, který na vrchu dosud zvaném Střelecký val obýval tvrz. Zabýval se dolováním rudy v místech, na nichž vznikla v pozdější době osada Rudkov. Vedl rozmařilý a veselý život a jeho tvrz byla častým svědkem veselých hodů a pitek. Při jedné z těchto pitek mu přišel správce dolů oznámit, že na dolech došlo k neštěstí. Rozjařený pán po něm mrštil džbánem od vína a zasáhl jej tak nešťastně, že správce skonal. Po smrti správce, který se velmi vyznal v dolování, ztratili doly odborné řízení, počali málo vynášet, tudíž pracovníci zůstávali často bez prostředků, které jim odmítal pán vyplácet, protože sotva stačili na jeho rozmařilý život. Za těchto okolností došlo ke vzpouře, vydíraný lid přitáhl k tvrzi a uprostřed rytířských radovánek tvrz zapálil. Rytíř Hojgr byl zachráněn panem Milotou z Náměště, který zbožňoval Ludmilu, dceru Hojgrovu. Tvrz již nebyla nikdy obnovena, ruda se přestala dobývat, takže doly zanikly. První zmínku v listinách máme o Plečích ze 16. století v souvislosti s tamními hamry na železnou rudu, které byly po Vikanticích největší v okolí.

Osada Rudkov ((Erzberg) také: Rudka, Ruda) byla založena poblíž místa kde se dolovala železná ruda. Soudí se že vznikla v 16. století, písemně je v archivech doložena r. 1581. V té době vznikla i osada Plaveč ( Pleče ) na jejíchž pozemcích se v té době důl na železnou rudu nacházel. Ruda se zde s přestávkami těžila ještě v 19. století. O téměř 100 let později, r. 1677 bylo evidováno v osadě jen 8 tzv.zahradníků ( dnes bychom řekli chalupníků). Většinou se uvádí rovnice, 7-8 zahradníků = 1 osedlý. Přičemž osedlý neboli sedlák, hospodařil na půdě mezi 17-20 hektary. Počet domů v osadě se pohyboval vždy kolem deseti. Například v polovině 19. století zde bylo 10 domů s 45 obyvateli.

Nedostatečné osídlení po roce 1945 a koncentrace obyvatel u papírny v údolí Branné vedly k faktickému zániku někdejší osady Rudkov , a splynutí Plečí s blízkým Jindřichovem a k postupnému vylidňování Habartic.

Habartice německý název obce Ebersdorf je odvozen od osobního jména Eberhart, jež bylo do staročeštiny přejato v podobě Habart.

Jako farní ves jsou Habartice poprvé zmíneny v papežské bule z roku 1351 vymezující hranice nově zřízeného litomyšlského biskupství. V roce 1437 byla ves součástí kolštejnského panství. O faře se mladší prameny nezmiňují, zřejmě zanikla za husitských válek. Podle lánového rejstříku hospodařilo v roce 1677 v Habarticích 32 usedlíku a do roku 1834 se počet domu zvýšil na 74 se 479 obyvateli. Filiální kostelík Neposkvrněného Početí P. Marie byl vystaven nekatolíky v době předbělohorské, zvětšen byl přestavbou v roce 1842.
Po roce 1848 připadly Habartice i tehdy ještě samostatná obec Pleče k soudnímu okresu Staré Město v šumperském hejtmanství.

o Habarticích vypráví tato pověst:
Před dávnými časy byly Jeseníky bohaté na kovy. Krajina kolem patřila pánům na Kolštejně (nyní Branné). Jejich bohatství mělo svůj původ právě v dolování, v úmorné dřině chudých horníků.
Když přestaly doly vynášet opustili mnozí horníci krajinu, aby se pokusili jinde o hornické štěstí.
Starostlivě, ovšem především se starostí o vlastní měšec pozoroval kolštejnský pán odchod pilných pracovníků. Konečně zavolal k sobě předáka horníků Habarta a pravil mu: „Snad jsou naše hory už chudé na kovy, ale mají ještě bohatství  které je možno získat pilnou prací. Kácejte stromy a vzdělávejte pole! Zůstaňte zde a země vás jistě i nadále bude živit!“
A Habart zůstal. Jeho příkladu následovali pak i ostatní. Z horníků se stali dřevorubci, kteří vykáceli okolní les a proměnili jej v pole. Aby byli chráněni před jarními záplavami, přeložili své sídlo z údolí na kopec doprostřed svých polí a luk. Na bývalé dolování upomínají již jen staré šachty.
Tu a tam ještě zapadne noha koně při orání do hloubky. Již jen porost a zbytky kamenného zdiva jsou svědkem dávných zašlých časů.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Hornictví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Pleče – Habartice – Rudkov – dnešní Jindřichov – dolování rudy

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Hanušovicko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s