Raškov – zbojnická banda jak přepadla mlýn

okres Šumperk kraj Olomoucký

První zmínka o obci pochází z roku 1351. Do roku 1918 byla většina obyvatel německé národosti, po vysídlení původního německého obyvatelstva se národnostní složení změnilo. V roce 1960 byla obec připojena k Bohdíkovu.

V historických pramenech se vesnice nejdříve objevuje pod jménem Nicols, jež bylo základem německého názvu Nikles a je vykládáno jako „Nikolův majetek“. Starší český název Vraškov i mladší podoba Raškov jsou odvozovány od osobního jména Vražek, Rašek, případně od některého osobního jména s počátečním Ra-. Na obecní pečeti byl zobrazen rýč.

Jako farní ves příslušející k biskupství litomyšlskému se Raškov poprvé připomíná k roku 1351. Vždy příslušel k rudskému panství a statku. V okolí vsi se těžila železná ruda zpracovávaná ve zdejším vrchnostenském hamru připomínaném již koncem 14. století, k jehož provozu připravovali zdejší usedlíci milířové dříví a vozili dřevěné uhlí.
Od roku 1350 do husitských válek bylo v Raškově dolováno stříbro. V Raškově Dvoře se nacházel cukrovar, kde se na cukr zpracovávala javorová míza.
V 16. století byly tyto povinnosti nahrazeny pravidelnými platy. Již v té době byla u vesnice v provozu pila. Po třicetileté válce hospodařilo v Raškově 26 usedlíků, z nichž bylo sedm sedláků, šest zahradníků a 13 chalupníků. Zdejší zákupní rychtu koupila od Jana Tyla v roce 1698 rudská vrchnost a po přikoupení dalších pozemků zde zřídila vlastní hospodářství, kolem něhož postupně vyrostla osada Dvůr Raškov.

Za prachdávných časů, snad ještě před Švédy, když v našem kraji byly velikánské lesy a dědin a polností málo, byla u nás zbojnická banda, kterou vedl raubíř, povídalo se mu Divoké prase. Tehdy jezdili naším krajem kupci z Němce do Uher a zpátky. A nevozila se  vždycky jenom mouka, sůl a koření. Taky drahé věci, kašmír, delén, vlněné damašky a brokáty, a někdy věci od zlata, stříbra a mosazi. Na tyto kupce číhával Divoké prase se svou bandou. Bývala to silná banda: okolo čtyřiceti chlapů mívala rozestouplých po lesích a po cestách. Pověst o nich byla hrozná. Vypravovalo se, že přepadají formany a oberou je o všecko, co má nějakou cenu. Taky bohaté hospody, sedláky a mlýny, takže se každý strachy třásl, když o nich slyšel povídat. Hrozil se, brzo-li taky na něho vtrhnou.

Jednou zjara po velikonocích přišel Divoké prase s šesti kumpány k bohatému mlynářovi do Raškova. Mlýn býval o samotě pod dědinou a měl taky hospodu. Přišlo tedy do
té hospody sedm chlapů a chtěli nocleh. Mlynář v tom čul cosi zlého. „Jsme tady tak o samotě a pámbůví, co je to za chlapy,“ povídá si a posílal je do dědiny. Ale kdepak se ti dali odbýt! Odpovídali mu s pošklebkem, že oni nebudou spát někde v trávě pod ocasem. Že jsou pořádní, poctiví lidi, že si mohou nocleh zaplatit. A Divoké prase hned hodil na stůl tolar
za nocleh a potom ještě dva za večeři pro všechny. Když mlynář viděl, že se jich nezbaví, přinesl na stůl pecen chleba, dvě šrůtky uzeného a dal vyvalit bečku piva ze sklepa. U něho
v hospodě se ve všední den pivo nepilo, ale ve sklepě měl vždycky zásobu. Roznosil pivo, sedl si k nim a večeřel dohromady s nimi. Protože už bylo dost pozdě, nechal přinést do šenkovny sedm otýpek slámy, pro každého jednu. Popřál jim dobrou noc a šel spát. 
Jak všechno ve mlýně utichlo, povšiml si tovaryš, co tu noc mlel a ležel na měchách s moukou, že z těch chlapů jde vždycky jeden úkradkem do kuchyně, kde ještě hořel pomalu v peci pařez. Rožnul tam jakési světýlko a vrátil se s ním do šenkovny. „Copak to tam mají za čertovinu?“ povídá si. Když dlouhou chvíli už nikdo do kuchyně nešel, honem tam přeběhl
a stoupl si za kachlovou stěnu peci. Vyškrábl nožem mezi dvěma kachlemi hlínu a koukal tou škvírou do šenkovny. A viděl všecko jak na dlani. Chlapi měli ležet na stole tlustý a velký kus chleba a v něm stálo zapíchnutých devět světýlek. „Aha, zrovna tolik je nás ve mlýně!“ myslil si tovaryš a už byl doma. Až mu husí kůže běhala po těle, když si vzpomněl, co ti chlapi na ně chystají. Ale stál a koukal dál. Jedno to světýlko nechtělo hořet. „Toť ten huncút ještě nespí,“ ukázal jeden z těch chlapů na světýlko. „Copak s ním?“ „Zatím nic!“ povídá druhý. „Musíme ještě chvíli počkat.“ Tovaryš už věděl dost a poznal, že teď není žádné „počkej“. Slýchával od mámy o takovýchto světýlkách povídat. Za každého ve stavení rožnulo se jedno a dokud to světýlko hořelo, tak ten jistý se nemohl probudit. Tovaryš vyšel potichu z kuchyně, ze mlýna vylezl ven vikýřem a rozběhl se do dědiny o pomoc.
Naštěstí potkal zrovna na kraji houf chasníků. Chodili po dědině a zpívali. Tak jim to spěšně pověděl a rozeslal je po statcích budit sedláky. A ti vyrukovali s pacholky, se syny, s tím, co každý nahonem popadl do ruky. Obstoupili potichu mlýn kolem dokola, polovina si jich namířila do hospody, kde ti kumpáni nic zlého nečuli. Seděli, pili a koukali na světýlka, až se pořádně rozhoří. Potom chtěli udělat přepad na domácí lidi. V šenkovně se strhla velká šarvátka. Za chvíli už vyváděli sedláci řetězy svázané zbojníky ven. I sám Divoké prase se musil dát svázat a dostal jako ti druzí pořádných ran za své skutky. Skřípal zuby, hrozil, ale žádný se ho nebál. Měli ho jistého.

Brzy ráno je už vezli na vozech k Olomouci do vězení. Tovaryšovi, co tehdy svým
rozumem to neštěstí od mlýna odvrátil, dal mlynář jedinou svou dceru za ženu. A potom
dlouho, dlouho byl v našem kraji svatý pokoj.

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice lapkové doby minula. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Raškov – zbojnická banda jak přepadla mlýn

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Šumpersko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s