Milešovka – královna Českého středohoří – prorokuje počasí – Právě zde je zaznamenáváno nejvíce bouří na našem území.

okres Litoměřice kraj Ústecký

Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří (836,6 m) Ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky. Dnes víme, že tomu tak není.  
Z vrcholu hory je kruhový rozhled do dalekého okolí, Milešovka totiž všechny ostatní vrchy v Českém středohoří výrazně převyšuje o úctyhodných 350 metrů a nabízí tak ideální rozhledové místo. Při dokonalých klimatických podmínkách se budete moci kochat nejenom krásami Českého středohoří, ale uvidíte i Ještěd, Krkonoše, Krušné hory, Šumavu a za mimořádných podmínek prý jsou vidět i špičky přes 300 km vzdálených Alp!

Milešovka je po právu nazývána královnou Českého středohoří, která nad ostatní vyniká svým temenem. Ostatní stojí kolem ní jako mlčenliví sluhové, kteří nic neoznamují. Ona sama však předpovídá jasné nebo deštivé počasí, chmurný a oblačný den nebo zase veselý a jasný, slovem: naprosto jasně naznačuje, jak bude. Právem tedy můžeme říci, že Milešovka prorokuje počasí. Právě tak hoře Sobótce (Zottenberg) říkají slezský kompas.

Hora byla a dosud je v lidové tradici prorokem počasí, podle toho, má-li či nemá-li nasazen „klobouk“, tj. je-li její vrchol zahalen do mračen či nikoli. V onom případě zvěstuje nastávající bouřku a sama je rozvětřím, bouřky se o ni odrážejí a táhnou jinam. Je to tedy „Hromový vrch“ nebo „Bouřňák – Gewitterberg“, jako jsou i jinde“.

Milešovka bývá zahalena hustými mraky – v takových mracích malují Mojžíše na hoře Sinai – ale ostatní hory kolem ní jsou bez oblak a mají jasný vzhled, jako by se jich budoucí počasí netýkalo. Samo slunce plyne po obloze v plném lesku. Obyvatelé těch míst se tu chvíly však kvapně ubírají domů. Neuplynulo ani čtvrt hodiny, obloha se zatáhla, slunce se schovalo a veškerý výhled zmizel.

Naproti tomu je také viděl, jak se z okolních kopců zdvíhá pára, kdežto Milešovka se nijak neprojevuje, a vskutku nehrozí ani mračnem, ani vichřicí; venkované, se ani trochu nebojí ničeho jiného, že však pozorují jenom tu jedinou horu. Všechny mraky kolem pohlcuje totiž právě Milešovka.

Na vrcholu se nachází meteorologická observatoř s rozhlednou. Právě zde je zaznamenáváno nejvíce bouří na našem území.

S průměrnou rychlostí větru 8,5 m/s (= 30,5 km/hod) je vrchol hory největrnějším místem České republiky, bezvětří zde bývá v průměru jen 8 dní v roce. Ne náhodou její německý název zní „Donnersberg“ („Hromová hora“). Výskyt bouřkového počasí na Milešovce meteorologové zaznamenávají až 30 dní v roce.

Průměrná roční teplota za období 1905–1994 činí na Milešovce +5,2 °C (maximum +6,9 °C v roce 1934; minimum +3,4 °C v roce 1940), nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -4,3 °C, nejteplejším červenec s průměrnou teplotou +14,6 °C. Nejvyšší teplota (+34,7 °C) na Milešovce byla naměřena 5. července 1957. Naopak absolutně nejnižší teplota byla naměřena 9. února 1956, tehdy se rtuť teploměru na Milešovce propadla k -28,3 °C. Nejteplejší den je s průměrnou teplotou +15,5 °C 1. srpen. Naopak nejchladnější dny s průměrnou teplotou -4,6 °C jsou 12., 14. a 26. leden.
Průměrné roční srážky za období 1905–1994 dosahují na Milešovce 557,0 mm. Nejdeštivějším měsícem je červenec (73,0 mm) a nejsušším únor (30,6 mm). Nejvlhčím byl s hodnotou 815,4 mm rok 1941, naopak nejsušším (348,3 mm) byl rok 1933. Nejdeštivějším měsícem v historii měření byl srpen 1970 (224,1 mm), naopak v říjnu 1908 nepršelo vůbec. Průměrná maximální výška sněhové pokrývky je na Milešovce nejvyšší v únoru (35 cm). Maximální zaznamenaná výška sněhu na Milešovce byla v březnu 1965 (135 cm).
Průměrná roční rychlost větru činí 8,6 m/s, největrnějšími měsíci jsou listopad a prosinec (10 m/s), nejméně větrnými květen a srpen (7,5 m/s). Převládající proudění jsou na Milešovce západní (relativní četnost 20,0 %) a severozápadní (relativní četnost 15,4 %). Pouze v 1,6 % roku vládne na Milešovce bezvětří. Nejvyšší rychlost nárazu větru byla na Milešovce zaznamenána 14. ledna 1967 (překročila horní hranici registrace přístroje, tj. 50 m/s).

Z geologického hlediska je Milešovka kupou, budovanou sodalitickým trachytem. Její svahy, které dosahují sklonu až 30°, pokrývá přirozený lesní porost. Vytrvalé působení silných větrů ve vrcholové partii má za následek formování smrkových větví do tzv. vlajkových a bajonetových tvarů. Bohužel je v současnosti tento přírodní úkaz prakticky zcela zničen nepříznivým působením imisí.

Člověk navštěvoval vrchol hory odpradávna, o čemž svědčí archeologické nálezy keramiky již od mladší doby kamenné. V této souvislosti lze uvažovat o kultovním významu hory v období pravěku.

Na dohled od Milešovky leží hora Říp, se kterou je spojována báj o praotci národa Čechovi, který měl vystoupit na tuto horu a pronést z jejího vrcholu prorockou řeč.

Milešovka byla svědkem i události z r. 805, kdy do Čech vpadlo vojsko krále Karla Velikého. Jeden proud prošel i pod Milešovkou, aby se s dalšími voji spojil u Ohře, čtyřicet dní plenil okolí Labe a oblehl hrad Canburg, kladený na Hradsko u Mšena či nejnověji na Tříkřížový vrch u Velkých Žernosek nebo na pražské šárecké hradiště.

Při úpatí Milešovky protáhlo franské vojsko i následný rok 806, hora spatřila i budování hradů knížectví od Lúky (Lučanů) v 9. století – Vlastislav, Klapý a přežívající centrum na Tříkřížovém vrchu – a před r. 900 i jejich pád náporem středočeských Přemyslovců.

Z povzdálí se Milešovka smutně dívala na rozvrácení hradeb na Tříkřížovém vrchu před r. 950 vojskem Boleslava I. a na budování nového centra přemyslovské hradské správy v Litoměřicích a vznik českého státu rukou bratrovrahovou.

Pod Milešovkou neschůdnými cestami putoval v 60. letech 10. století i arabský kupec židovského původu a vyslanec kordóbského chalifa Ibráhím ibn Jakúb, který ve svém itineráři spojil Krušné hory s Českým středohořím v jeden celek, aby po přechodu bažin u řeky Ohře poblíž Budyně n. O. zakončil svou pouť v Praze, kterou popsal jako město z vápna a kamení s čilým obchodním ruchem.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Počasí - záznamy bouřek v dějinách. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Milešovka – královna Českého středohoří – prorokuje počasí – Právě zde je zaznamenáváno nejvíce bouří na našem území.

  1. Pingback: kraj Ústecký – Okres Litoměřice | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s