Velké Losiny – popravčí dub z doby selského povstání v 17. století – Kubínova rokle

okres Šumperk kraj Olomoucký

Obec Velké Losiny ležící severně od města Šumperka v malebném údolí řeky Desné je jedním z nejnavštěvovanějších míst podhůří Jeseníků.

Zdejší dějiny jsou dlouhodobě spojeny s rodem Žerotínů, kterým od druhé poloviny 15. století patřila obec nejprve jako zástava, ale od roku 1507 již jako pevná součást jejich majetku. Od tohoto období do současnosti vyrostly v obci její nejvýznamnější historické dominanty, mezi které patří národní kulturní památky zámek a ruční papírna, dále termální lázně, farní kostel, církevní a světské stavby.

Významnou dominantou obce Velké Losiny je bezesporu krásný renesanční zámek s arkádami, freskami a sgrafity. Na stavbě zámku se podíleli Žerotínové. Původní tvrz z 15. století nechali v polovině 16. století přestavět na velký renesanční zámek, který byl na přelomu 17. a 18. století znovu přestavěn tentokrát v barokním slohu.

Losinský zámek se stal svědkem tragických událostí – popravu vůdců selské rebelie (1662) a o něco později (1678-1696) čarodějnických procesů. Dnes jsou zde umístěny historické expozice.

Torzo starého dubu můžeme vidět v lesní školce naproti zámku Velké Losiny. Asi sto metrů v poli napravo od příjezdové silnice do Losin ve směru od Šumperka. Dub letní, kterému se říkalo popravčí tu stával více než 400 let.

Legenda praví, že asi před čtyřmi sty lety na dubu páni oběsili vzpurného nevolníka. „Kvůli této události lid pojmenoval dub jako popravčí.

Od roku 1581 se poddaní neustále bouřili proti zvyšování robotních povinností obdělávání panské půdy rodu Žerotínů.

Jejich povinnosti byly několikanásobně vyšší jak na ostatních panstvích. Spor poddaných trval i nadále a proto se bezohledný pán Přemek rozhodl obrátit na císaře se stížností a udáním, neboť proti němu povstalo na jaře obyvatelstvo 15 obcí.

Mladý císař Leopold I. pobýval tou dobou v Laxenburku a v nepřítomnosti obhajoby odsoudil tři mluvčí poddaných k trestu smrti stětím mečem. Byli to Kryštof Winter z Maršíkova, Mikuláš Pecolda z Vikýřovic a Hanuš Jaška z Velkých Losin.

Poprava se konala 24.července 1662. Dub naproti zámku měl být místem, kde se konala poprava, ale jiní tvrdí, že to bylo na nádvoří zámeckého parku, aby to ostatní lidé neviděli.

Každopádně tehdy už mohl být dub poměrně vzrostlým stromem v nějakých 50-60 letech věku.
Ostatně nedaleko je kříž na místě, kde se měli příbuzní loučit s popravovanými.

Strom je mimo jiné spojován tzv. upalování čarodějnic v 17. století na Šumpersku, úchylné a nesmyslné štvanice psychicky narušeného a majetku lačného inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu. které pro více než 100 obyvatel z okolí znamenaly události následujících let, (1678-1696) smrt upálením na hranicii.

Ale s pozdějšími popravami losinských čarodějnic nemá toto místo nic společného
pravé místo je podle všeho zhruba kilometr severněji, popravy se konaly někde na louce za dnešním lázeňským parkem u potoka Račinka.

Samotný dub v posledních letech rostl poněkud nesouměrně, což mohlo vést k jeho pádu při vichřici z 24. na 25.2. 2007. Nevydržel a kmen praskl. Navíc strom už asi nebyl v nejlepším stavu, kmen byl napaden hnilobou a zakrytí dutiny stříškou už mu asi moc nepomohlo. Torzo stromu bylo podepřeno podpěrou a dnes se můžeme dívat, jak se postupně mohutný strom rozpadá. Nicméně možná se dočkáme vysazení nového stromu.

Obec Velké Losiny nyní uvažuje, že by na místě alespoň naroubovala mladý výhonek a pověst, která provází toto místo, tak udržela i pro příští generace.

Z losinského zámku podél Štolnavského potoka vede cesta do úžlabiny, která se podle hustého jedlového lesa, co tu dříve rostl, jmenuje Černá rokle. Její jižní části se říká Děsná nebo též Kubínova rokle.

Kubín, panský úředník v losínském zámku, byl obáván od poddaných pro svoji krutost. Jednou do­zíral na robotníky, zaměstnané na polích blízko »Cerné rokle«, když se strhla prudká bouře. Blesk za bleskem sjížděl s oblohy a poděšení robotníci se nestačili křižovat. Kubín se jen smál jejich báz­livosti a zakázal jim se křižovat.
Náhle se tak zablesklo, jako by se celá obloha rozevřela, a Kubín, zasažen bleskem, klesl k zemi. Lidé si to vyložili jako trest za jeho rouhání.

Byl pochován na losínském hřbitově. Nedošel však klidu v zemi. O půlnoci procházel se po hřbi­tově a marné bylo zažehnávání. Až byl zavolán rapotínský farář, kterému Kubín sdělil, že nebude mit dotud pokoj, dokud nebude pochován na místo, kde zakazoval lidem při bouřce se pokřižovat. Byl proto vykopán a znovu pochován na jižním konci Černé rokle, která se od té doby nazývá roklí Kubínovou.
Od těch dob Kubín se neukázal. Rapotínský farář zaklel jeho ducha do krkonošských hor, kdež musí dřevěným nářadím kácet stromy.
Kubínova rokle jest blízko losinského zámku a protéká jí štolnavský potok.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice hřbitovy, krutovláda pánů, potrestaná zloba, Počasí - záznamy bouřek v dějinách, Upíři a lidé kteří dokázali vysát z člověka život, šibenišní vrch. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Velké Losiny – popravčí dub z doby selského povstání v 17. století – Kubínova rokle

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Šumpersko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s