Bludov – Hrad – horní a dolní dvůr – zámek

okres Šumperk kraj Olomoucký

Bludov, je situován asi 4 km jihozápadně od města Šumperk v nejsevernější části Hornomoravského úvalu.

Obec se rozkládá na úpatí jesenického předhůří, zčásti v rovině, zčásti stoupá terén do svahu pod kopec Háj (631 m), jehož jižní svah nese podle někdejšího hradu Bludova název Hradisko. Střed obce, v němž stojí farní kostel, má nadmořskou výšku 306 m, zatímco poslední domy v severní části obce leží už ve výšce 375 m. Na jižním konci obce se zvedá vrch Brusná (366 m), pod nímž na odvrácené straně od obce leží železniční stanice Bludov.

Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.

První zprávy o vsi Bludovu pocházejí z r.1201. Blud z Bludova(předek rodu pánů ze Žerotína) se objevuje v několika listinách z let 1201-1215. Blud z Bludova dostal rozsáhlý kraj kolem Bludova za své služby markraběti Vladislavovi.

Vnuk Bluda z Bludova, Blud III. pravděpodobně založil na severoseverovýchodu nad dědinou na vrcholu těžce přístupného, lesem porostlého kopce, před dávnými lety rytířsky hrad v r. 1340.

Hrad zřejmě sloužil k ochraně zemské stezky a průsmyku vedoucí údolím Moravy a Desné.

Ke hradu směřovaly tři tzv. hradské cesty : od podhradí Bludova, od města Šumperka a od obce Hrabenova. Od nejstarší části obce Bludova, která se nacházela v místech dnešního horního konce, vedla cesta Žlíbkem a u kapličky sv. Anny na Trhovici se náhle obracela vzhůru na sever k hradnímu ostrohu. Na severní straně hradu u jeho předhradí se spojovala se šumperskou cestou. Všechny tři hradské cesty ústily v severní části opevnění.

Hrad Bludov byl jedním z nejstarších severomoravských hradů.
Tehdy měl oválný půdorys a rozkládal se na vrcholu hradní vyvýšeniny. Byl uzavřen hradbou, jež na jižní straně chránila původní hradní nádvoří, na severní, nejvyšší straně pak obytnou věž s přilehlým hradním palácem. Přístup do vnitřního hradu byl původně ze severní, nejpřístupnější strany, neboť skalní hřbet tu tvořil malou rovinku, která pak pokračovala dále k severu se táhnoucím svahem. Proto byla severní hradní brána chráněna příkopem. Z dalších stran byl původní vnitřní hrad zabezpečen dostatečně vysokými svahy.

Nádvoří hradu, na níž byly stáje pro koně i místnosti pro čeleď, bylo obtočeno hradbou. Na nádvoří se zvenčí chodilo branou, která byla opevněna a opatřena zdvihacím mostem. Před branou byl hradní příkop naplněný vodou. Přes příkop se mohlo přejít pouze po mostě, který se dle potřeby spouštěl. Poblíž hradu byla strážnice, t. ř. bašta.

Po polovině 15. století hrad měl Jan Tunkl z Brníčka. Tunkl byl na straně krále Jiřího a při vpádu vojska Matyáše Korvína roku 1471 byly jeho slabě obsazené hrady dobyty a pobořeny. Tak se stalo i s Bludovem a od té doby je pustý.

Rozvaliny hradu byly postupně rozvezeny na různé stavební účely – výstavba Horního dvora, panského domu a úprava staré cesty mezi Bludovem a Šumperkem.

Pozůstatky hradu dnes tvoří jen zbytky příkopů, valů, nepatrné zbytky zdiva a pověsti o sesutých podzemních chodbách.

Poté, co byl za česko–uherských válek v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století zcela zničen bludovský hrad, sídlili noví majitelé Bludova – Žerotínové – v Šumperku.

Teprve ve druhé čtvrtině 16. století za Přemka ze Žerotína je takováto potřeba zde znova. Bylo zahájeno budování tzv. Forberku pod bludovským hradem tj. Horního dvora zámečku, hospodářského dvora a hájenky.

První připomínka Horního Dvora je v listině z r. 1568, kdy Fridrich starší ze Žerotína prodává olomouckému biskupovi Vilémovi z Prusínovic „….pustej hrad Bludov s dvorem poplužním, loukami a zahradami k tomu dvoru přináležejícími, ves bludov, faru,rychtu….“. Pravděpodobně r. 1520 byl vybudován panský dům – Zámeček a větší, původně dřevěná hospodářská budova se stájemi. Dokonce se připomíná i ovčín, a to s chovem až dva tisíce ovcí.

Panský dům – Zámeček – měl svůj význam do výstavby tvrze, později zámku a Dolního dvora v Bludově. Potom byl přeměněn na zájezdní hostinec. Velkým neuzavřeným obloukovým schodištěm se vystupovalo do 1. poschodí do velké, ale nízké šenkovní místnosti s dřevěným stropem na straně levé, a od roku 1822 potom do velké taneční síně na straně pravé. Jako výletní restaurace – někdy nazývaná také Korbílek – budova sloužila až do počátku padesátých let minulého století. Zejména letní odpolední taneční zábavy, střelecké soutěže se záhy staly pověstnými. Početní návštěvníci v létě rádi odpočívali ve stínu lip před zámečkem. 1. 5. 1890 zde byla první oslava Svátku práce pro celou severozápadní Moravu. Demonstrace se zúčastnilo více jak 5000 osob. Dobu velké slávy zámečku dnes již připomíná rozsáhlý, v pískovcové skále vysekaný sklep 25 m dlouhý, 5 m široký, 2 m vysoký, uprostřed se čtvercovým sloupem. Po roce 1990 byl učiněn pokus o obnovu zašlé slávy a byla postavena nová restaurace, dnes je to noční klub.

Dřevěná hospodářská budova koncem 16. století byla přebudována v ranně renesanční kamenocihelnou stavbu, ve které určitě byla kachlová kamna. Při archeologickém výzkumu v roce 1995 – 96 byly nalezeny kachle s letopočtem 1604. Pravděpodobně v letech 1605 – 1618 zde byl budován letní výletní a odpočinkový letohrádek. Byla to jednopatrová obdélníková budova s arkádovou chodbou a sloupovým hlavním průčelím k dnešní cestě na Šumperk. Horní dvůr včetně letního sídla několikrát vyhořel naposled v r. 1741, a potom již jako letní sídlo nebyl obnovován, pouze jako hospodářské budovy. Dodnes jsou dochovány velmi cenné stavební prvky, včetně unikátně řešeného krovu apod.

K zámečku, letnímu sídlu a k Hornímu dvoru se vztahuje řada pověstí, dohadů, smyšlenek. Téměř každý určitě slyšel o tom, že ve velkém sklepě Zámečku se skrývali Čeští bratři po bitvě na Bílé hoře, že mezi nimi měl být i učitel národů Jan Amos Komenský. V dnešní sýpce měli mít společnou modlitebnu a právě proto se jedné z budov dodnes říká fara, a že ve sklepení dnešní sýpky je zazděný vchod do podzemní chodby na Starý hrad, či dokonce až na hrad Brníčko.

Zámek Bludov, který jen pomalu nahradil kdysi významný hrad, se nakonec stal posledním rezidenčním objektem proslulého moravského rodu pánů ze Žerotína.

Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům – Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.

Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau.

Když se začaly v druhé polovině 18. století velké rodové državy Žerotínů v důsledku nákladného života rozplývat a když v r. 1802 byli nuceni prodat Lichtenštejnům i poslední velké severomoravské panství Velké Losiny a opustit tamní zámek, přestěhovali se na zámek bludovský.

Bludov se tak stal jejich hlavním rodovým sídlem.

Byla sem též přenesena rozsáhlá žerotínská knihovna, pozoruhodná sbírka zbraní, obrazárna a archív, které byly během 19. století ještě doplňovány příležitostnými nákupy (například literární pozůstalost Karla staršího ze Žerotína). Poslední významnější stavební činnost na zámku proběhla v 19. století, kdy byla novogoticky upravena a zaklenuta zámecká kaple a v parku byly postaveny skleníky a oranžerie (nyní zdevastované). Hrabětem Karlem Emanuelem ze Žerotína, do r. 1906 moravským místodržitelem, vymřeli v r. 1934 Žerotínové po meči.

Po r. 1945 se stal bludovský zámek spolu s celým velkostatkem majetkem státu. Většina vnitřního zařízení, zejména rodinná žerotínská obrazárna, sbírka zbraní a knihovna, byla převezena na velkolosinský zámek. Bludovský zámek byl majetkem MNV a sloužil správním potřebám obce (kanceláře MNV, pošta aj.). V jižním křídle, v bývalých úřadovnách MNV (později obecního úřadu) se dodnes zachovaly původní pozdně renesanční stropy, bohatě zdobené štukem. V r. 1999 byl zámek v restituci vydán Karlovi z Mornsteinu, jakožto synovi Heleny ze Žerotína. Vsoučasné době je tedy zámek nepřístupný a slouží k obytným účelům majitele.

V zámecké obrazárně v Bludově jsou dva velké portréty neznámých mladých manželů, zpodobených v starodávném kroji. Velmi nápadné je, že jsou líce obou pří­liš bledá, neživotná.

Vypravuje se, kterak kruté neštěstí stihlo tuto blíže neznámou hraběcí dvojici. Mladý Žerotín odvážel si sličnou svou choť hned po svatebním veselí do svého domova. Cestou bylo jim jeti přes rozvodněnou řeku. Podnapilý kočí jel brodem tak neopatrně, že se povoz zvrátil a novomanželé utonuli. Pozůstalí příbuzní dali nešťastné na památku zobra­ziti. Povolaný malíř měl nesnadný úkol vytvořiti podobizny dle bezduchých těl: zobraziti je tak, jak vypadali snoubenci před svým skonem. Nepodařilo se zúplna, umělec nebyl s to nazna­čiti štětcem půvab živoucích.

Kterak byli páni ve vymýšlení různých mučidel vynalézaví, o tom svědčí tento doklad: V bludpvském zámku jsou uloženy ve zbrojnici mohutné parohy jelena dvanácteráka. Jsou připevněny na dvou železných obručích, či sponách.

Z nedovolené myslivosti odsouzený pytlák byl postaven za svou opovážlivost na pra­nýř. Na hlavu mu dali k potupě tyto paróhy. Jedna jejich obruč sví­rala skráně, druhá objímala hrdlo. S tímto těžkým a neobvyklým bře­menem, zarývajícím se nemilosrdně do hlavy, musel nešťastník státi do umdlení na místě hanby, aby si zákaz pánův dobře vštípil v pamět, a přestal zvěř střílet a chytat ji do tenat.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice podzemní chodby. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Bludov – Hrad – horní a dolní dvůr – zámek

  1. Pingback: kraj Olomoucký – Šumpersko | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s