vesnice Kletno – Prokleté doly – uranový důl Kopaliny – Medvědí jeskyni – malý Dinopark

polsko

Starý uranový důl se nachází v malé vesničce Kletno , nedaleko českých hranic , v masivu Sněžníku.

Oblast kolem Kletna byla známá již od středověku , kdy se zde těžila ruda pro tavení železa ,stříbra a mědi. Doly v Kletně měly špatnou pověst, říkalo se ,že přináší neštěstí , neboť zde horníci umírali v nízkém věku.

Až do 20.století ale nikdo nedokázal vyřešit záhadu údajného prokletí.

V roce 1948 bylo na základě dohody mezi vládou Polské lidové republiky a SSSR započato s vyhledáváním uranových rud na území celé země. Tyto práce měly být financované a prováděné Sovětským svazem. Po předběžných průzkumech se ukázal jako slibný pouze region Sudet. Ve městě Kowary, v pohraničí Krkonoš, bylo založeno Предприятие Кузнецкие Рудники, polsky Przedsiębiorstwo Kowarskie Kopalnie, tedy Kowarský důlní podnik, který se později přetransformoval do subjektu Zakłady Przemyslowe R-1 (Průmyslové provozy R-1).

V jedné ze starých štol v Kletně, zvané Sankt Paul (Svatý Pavel), objevil sovětský geolog inženýr W. J. Kamysznikow 15. července 1948 uranovou rudu. V tom samém roce začaly v Kletně těžební práce – nejprve z hald a poté z ražených chodeb.

Takovým dolem byly Kopaliny. Šlo o krycí název, který označoval tajný sovětský uranový důl poblíže polského Kletna (obec Stronie Śląskie), který byl činný zejména v 50. letech 20. st.

Těžbu započaly výše vzpomínané Zakłady Przemyslowe R-1. Těžební práce byly dosti rozsáhlé. Po rekonstrukci starých štol se pokračovalo dále a hlouběji. V průběhu několika let bylo dosaženo celkové délky štol 37 km, a to v 9-10 úrovních, přičemž výškový rozdíl mezi horní a spodní okrajovou částí činil 300 m. Ložisko bylo zkoumáno pomocí řady vrtů. Z povrchu jich bylo realizováno 42 (dohromady 11 km), pod zemí pak následně dalších 10 km. Průzkumné práce byly prováděny také v blízkých vsích Marcinków, Janowa Góra a na svahu hory Krzyżnik, avšak tamní ložisko nebylo shledáno dostatečně vydatným.

Odhaduje se, že množství horniny vytěžené za celé období činnosti dolu v Kletně činí 228 000 m3, přičemž bylo získáno cca 20 tun uranu (přepočteno na čistý kov). To představuje asi 5% z celkového množství uranu, které Sověti v polských Sudetech vytěžili.

V dolech pracovali hlavně polští vězni z pracovních táborů, odvedení vojáci a menší množství dobře placených horníků. Pro potřeby dolu byly v blízké, tehdy ještě vsi vybudovány ubytovací prostory s názvem Morawka. Podmínky byly velmi těžké. Nebylo dbáno základních prvků bezpečnosti práce. Nikdo nevedl statistiky onemocnění a nehod, ale předpokládá se, že smrtelných případů nemoci z ozáření bylo mnoho. Vzhledem k absenci základní ochranné pomůcky, respirátoru, onemocněla řada lidí silikózou. Vytěžená hornina byla vyvážena konvoji se silnou vojenskou eskortou – vše mířilo k dalšímu zpracování do SSSR.

Po pěti letech důl provoz ukončil – rudy bylo stále méně a náklady na těžbu rostly. V prosinci roku 1953 byly odstřeleny vchody do podzemních chodeb. Do roku 1958 se v některých podzemních pracovištích těžil ještě fluorit. V mateřském podniku v Kowarech se ruda těžila až do roku 1973. V květnu roku 2007 začala australská firma Wildhorse Energy usilovat o získání povolení k pracím na průzkumu a dobývání uranu v Sudetech.

21.září 2002 , oficiálně se otevřela v Kletno podzemní turistická trasa v jednom z tunelů po uranových Fluorite Štola .
Připravená trasa je malá část jednoho z nejvyšších úrovní dolu, kterém byl proveden v podstatě jen průzkum. Ta se nazývá. štola č. 18 Přívod se nachází v nadmořské výšce 773 m nad mořem na severovýchodním okraji serpentin . Žádné uranové rudy zde nejsou, ale štola vede přes vrstvy, kde se nachází řada zajímavých minerálů. Průvodci, kteří provádí v dolu mluví o geologii , důlní historii této oblasti a vysvětlí, jak se stavěli podzemní tunely.
Podzemní turistická trasa je k dispozici od začátku února do konce listopadu. má délku asi 200 m. Naštívit můžete každý den v týdnu únor – listopad 9:00 – 17:00; vstupné: 12 Zł, snížené 10 Złod. Štola je bezpečná z hlediska radiace .

V Kletnu najdete také Medvědí jeskyni ….

Medvědí jeskyně (jaskinia Niedźwiedzia) je považována za nejkrásnější krápníkovou jeskyni v Polsku. Nachází se v poblíž obce Kletno v polských Sudetách v oblasti Kladska, tedy v území, které bylo historicky součástí Českého království. Celková délka chodeb Medvědí jeskyně je okolo 2 km, z toho je zpřístupněno střední patro v délce cca 600 metrů.

malý Dinopark

Obec Kletno, včetně svého okolí, je bohatá na nálezy řady polodrahokamů, vzácných minerálů a zvláště zkamenělin. Soubor nálezů lze spatřit právě zde v muzeu, kde je kolekce stále doplňována o další nálezy. U muzea byl postaven minidinopark ve kterém jsou: Allosaurus, Ceratosaurus, Dilofosaurus, Dimetrodon, Vulkanodon, Scelidosaurus a Iguanodoni. Expozici také doplňuje několik modelů Neandrtálců.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Hornictví, Polsko. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s