Ostrava – Heřmanice – stříbrné vejce

Okres Ostrava – Moravskoslezský kraj

První písemná zmínka pochází z roku 1305 – v soupise desátků vratislavského biskupství se objevuje obec Hermanni villa. Pravděpodobným zakladatelem, po němž byla ves pojmenována, je kastelán Slezskoostravského hradu Heřman. V roce 1447 zdědil Heřmanice těšínský kníže Boleslav. Roku 1491 je těšínský kníže Kazimír prodal Petru Osinskému z Žitné. V roce 1520 přešla obec do majetku Polské Ostravy. Velkou část Heřmanic koupil roku 1630 Mikuláš starší Vlček za 23 tisíc zlatých. Jindřich Vilém Vlček pak koupil zbývající části a Heřmanice sjednotil – v roce 1683 od Jana Jiřího Kochtického z Kochtic a v roce 1686 od Anny Kechendorfové. Vlčkové pak Heřmanice drželi až do roku 1848.
Až do poloviny 19. století se obyvatelstvo živilo převážně zemědělskou výrobou. Poté většina obyvatel nacházela práci v průmyslovém okolí obce. Přímo na území obce však žádný průmyslový podnik nevznikl. Ačkoliv majitelé měli snahu těžit uhlí, kvůli přírodním a finančním problémům museli těžbu zastavit. Zajímavostí je existence skladiště výbušnin firmy Dynamit-Nobel od roku 1884, které však bylo 19. března 1924 zcela zničeno výbuchem. Toto skladiště přitom zásobovalo trhavinami všechny doly ostravsko-karvinského revíru. Od roku 1959 zde stojí původně pracovní tábor, nyní věznice.
Roku 1849 se Heřmanice spojily s Hrušovem a Muglinovem a vystupovaly pod jednotným názvem Heřmanice. Již v roce 1866 se však osamostatnil Hrušov a roku 1890 ho následoval Muglinov. K Moravské Ostravě byla obec připojena 1. července 1941. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 1. května 1945 v 9 hodin.

Ve stavě Heřmanickém našel jedenkráte správec Posko-Ostravský při lovení ryb dvě stříbrné vejce. Jedno bylo bílé a druhé hnědé. I divili se všichni,
jak vejce do stavu přišly. Právě šla okolo manželka primátora heřmanického, k níž správec pravil: „Podívejte se sousedko, jaké vejce divoké kachny v našem
stavě snáší!“ Selka obdivujíc se vejcím, odvětila: „Kdyby takové kachny zde byly, které stříbrné vejce nesou, byl byste brzy bohat.“ Načež správec: „Hoho,
rozmilá, to nejde tak, jak vy si myslíte. Což nevíte, že musím vše udati do Vídně? I tyto vejce tam zašlu na prozkoumání. Snad také víte, že se nad
„Bůrní“*) stříbrná ruda vykopala, a že jsme museli budování šachty zanechať a ve Vídni se otázati, co se dále díti má?“ „Nu, a co říkali ti páni ve Vídni?“
tázala se selka. „Že se má šachta zazdíti, a až se stříbro potřebovati bude, že se teprve šachta otevříti má!“ pravil správec a dávaje selce „s Bohem“ vsednul na vůz a odejel domů.

*) Bůrňa jest šachta v Polsko Ostravě. Nad „Bůrní“ nalezl jsem otvor šachty zazděný a ve velkém kamenu jest „r. 1862“ vytesaný.

V šachtě Bůrňa byl 1763 první nález černého uhlí na území dnešního města.
Landeku byl v roce 1780 učiněn teprve druhý nález černého uhlí na území dnešního města.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Hornictví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Ostrava – Heřmanice – stříbrné vejce

  1. Pingback: kraj Moravskoslezský – okres Ostrava | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s