Horní Studénky – okolí rejdiště čertů

Horní Studénky – okolí rejdiště čertů

Obec Horní Studénky se nachází ve vysoko položené úžlabině, na západním okraji kopcovitého terénu Zábřežské vrchoviny (460 – 590 m n.m.), leží 3 km jihovýchodně od Štítů a 13 km severozápadně od Zábřehu na Moravě.

Geologické podloží celého území je z velké části tvořené hrubozrnnými žulami, zbylou část tvoří různé druhy metamorfovaných hornin. Právě specifická odlučivost žuly a intenzivní zvětrávání této horniny v současných klimatických podmínkách je příčinou vzniku řady mystických míst tvořených ohromnými kulatými balvany, které jsou jako hrášek rozesety po lesích i lukách. Není divu, že si lidé v minulosti tyto kameny spojovali s nadpřirozenými bytostmi a váže se k nim i několik pověstí.

Ta jedna například vypráví o jednom sedlákovi z Horních Studének, který uzavřel s ďáblem sázku. Zaprodá prý svůj život mocnostem pekelným, pokud se podaří ďáblu postavit přes noc nedaleko vsi hrad. Jestliže to však ďábel nesplní, bude sedlák zahrnut bohatstvím a velkým majetkem po celý svůj život. Ďábel se sázkou souhlasil a byl si jist, že ji vyhraje. Celou noc lámali čerti v okolních horách kámen a snášeli na staveniště. Noc však rychle ztrácela svou vládu a za ranního kuropění ohlásil nový den kohout svým zakokrháním, čímž ďábel ztratil svoji sílu a sázku prohrál. Němými svědky horlivé stavební činnosti pak zůstaly po kraji poházené kameny, tak jak je nad ránem upustili čerti.

Jiné pověsti jednoho bohoslovce z Horních Studýnek často pokoušel ďábel. Přemlouval jej, aby upustil od studit a líčil mu v krásných barvách život jiný lepší. Bohoslovec odolával. Byl vysvěcen na kněze a měl sloužit první mši svatou. Před mší svatou modlil se v sakristii a tu ještě pokusil se dábel naposledy, aby kněze přemluvil. Ten potřeboval k tomu velkého přemáhání, aby svodům ďábelským odolal. Aby se konečně od něho vysvobodil, souhlasil s návrhy ďáblovými, ale vymínil si, že teprve tehdy jejich úmluva nabude platnosti, donese-li ďábel z Jestřábí hory kámen tak veliký jako kostel, v němž měl sloužit mši a položí jej před kostel proti dveřím. To měl však provésti dříve, než kněz skončí svoji první mši. Tuto výminku učinil s úmyslem ďábla přelstít. Ďábel souhlasil a hned hnal se jako vichřice pro kámen. Kněz započal ihned se mší a v polovici obrátil se náhle k lidu a zazpíval: »Ite missa est«.
Dábel právě letěl s balvanem nad Kačerovým dolem, když zaslechl knězovo zakončení mše. Rózuřen, že se omeškal, upustil kámen doprostřed dola a zmizel. Kněz měl od té doby od ďábla pokoj.
Kámen dodnes tam stojí a jsou na něm zřetelně vidět dolíky od čertových drápů.

Okolí Crhova a Studýnek jsou balvany které podle pověsti pochází z Krkonoš.

Jeden sedlák ve vsi Březná měl pěknou dceru. Namlouval si ji čert, ale ona v tom svém nápadníku poznala čerta a nechtěla ho. Aby se ho zbavila, řekla mu, že si ho vezme jen tehdy, dokáže-li během jediné noci do rána obrátit vodu říčky Březne tak, aby tekla opačným směrem, od jihu k severu.

Čert souhlasil, že to jistě dokáže. A dal se do práce. Nejprve skoupil po celém okolí všechny kohouty, aby některý z nich neohlásíl ráno příliš brzo.

Pak přehrabal na severní straně za Mlýnicí širokou brázdu pro odtok vody.

Konečně pak na jihu u Studýnek a Crhova přehradil říční tok mohutnou hrází a již byl s tím skoro hotov.

Nesl poslední horu na zahrazení. Ale vtom, slyšte! Ve Studýnkách se ozval hlas kohouta. Kukurukú! Jedné bábě tam totiž bylo líto milého kohoutka, proto jej schovala do truhly a neprodala ho. Teprve k ránu ho vypustila. Kohoutek radostně zatřepetal křídly a jásavě zakokrhal. Kukurukú! Kukurukú!

Čert právě nesl až z Krkonoš velké skalní bradlo, a když slyšel kohouta, jak oznamuje svým družkám jitro, praštil tím bradlem tak zlostně, že se nad Crhovem a Studýnkami rozstříklo na sta balvanů.

Největší kus tohoto bradla je podnes za Lázy u Bukovice. Je to takzvaná Čertí skalka u Kocandy. Na ní ještě dnes je vidět, jak do ní měl čert zatlačené své drápy.

Těch roztroušených balvanů u Studýnek, Crhova i u Cotkytle bylo mnoho. Ale když se stavěla cotkytelská a studýnská silnice, hodně jich rozstříleli na štět a štěrk.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice čertovská místa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s