Frýdlant nad Ostravicí – pokojná země


Moravskoslezský kraj

Frýdlant nad Ostravicí je město ležící po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice v podhůří Moravskoslezských Beskyd.
Obec se nachází v údolí řeky Ostravice při úpatí nejvyšší hory Beskyd – Lysé hory. Díky své poloze
bývá nazýván vstupní bránou do Moravskoslezských Beskyd.

Friedland znamená v překladu „pokojná země“.

Ve starých kronikách jej najdete ve tvaru Friedland. Má původ v němčině a vzniklo složením ze dvou
slov – Land znamená země a Frieden pokoj, klid. Označuje tedy klidné a pokojné území.

Na počatku při vzniku vesnice Frýdlant býval jen malou osadou. Lidé pracovali na polích nebo v lesích. Žádné velké bohatství zde nebylo. Stálo tu pár dřevěnic, kostel i škola byly také ze dřeva. Široko daleko samé husté lesy, jiné než zname dnes.
Obyvatelé obce se živili zemědělstvím, dřevorubectvím a pálením dřevěného uhlí, až později
(v 17. století) byly v městě a jeho okolí postaveny hamry zpracovávající místní železnou rudu.

Do přelomu 12. – 13. století bylo území dnešního Frýdlantu hustě zalesněno a plnilo funkci tzv. pohraničních hvozdů dělících Moravou, kterou si přivlastnili Přemyslovci, a Slezsko, které si nárokovali polští Piastovci. Moravsko-slezská hranice byla určená hřebenem hory Ondřejník. Souvislejší osidlování severovýchodního cípu Moravy začalo v druhé polovině 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. toto území udělil v léno olomouckému biskupství a pověřil jeho osídlením tehdejšího olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku (v úřadě 1245-1281) S osídlováním bylo nutné přesněji vymezit zemskou hranici – proto Přemysl Otakar II., ovládající i část Slezska, rozhodl roku 1256 v územním sporu mezi opolským knížetem Vladislavem a olomouckým biskupem Brunem, že moravsko-slezskou hranici bude nově tvořit řeka Ostravice.

Starodávná frýdlantská tradice udává, že v místě současného Kamence stávala původní vesnice Frýdlant (Friedland). Současná kaple prý stojí na pozemcích bývalého fojtsví a právě na tomto pahorku měl stát původní frýdlantský dřevěný kostel. Místo toto nemělo a nemohlo mít dlouhého trvání, protože řečiště Ostravice bývalo před regulací velmi nestálé a měnilo se velmi často. Řečiště měnilo svůj tok od úpatí Ondřejníku až po tzv. Zámčisko (pravý, slezský břeh řeky).

Ale je možné že je myšlena velká povodeň na začátku 18. století která zpustošila městečko a rozbouřené vody Ostravice sebou vzaly i první dřevěný kostelík na Kamenci. A o deset let později zase zakokrhal nad frýdlantskými střechami ohnivý kohout a vzhledem k tomu, že valná většina obydlí byla celá dřevěná, lehla velká část městečka popelem.

… z otevřených propustí nebes vyřítily se přívaly vod a záplava zpustošila město a okolní lokality. Dravé proudy strašných dešťových vod, přitékající odevšad z hor, prorážely břehy vodních toků,
ničily cesty, strhávaly mosty a lávky, úplně odplavovaly pozemky, pole, pastviny a louky.
Avšak sotva zpustošené město škody napravilo a ztrápení občané si od neštěstí předchozích let oddechli, už byli postiženi novým utrpením. Dne 28. dubna 1886, kolem deváté hodiny ranní vzniknul v domě č. 78 požár, který se živen silnou vichřicí rychle rozšířil a proto zmohutněl, takže v průběhu několika málo hodin byla severní část města až po sedmé stavení zcela zničena. Oním požárem bylo zničeno více než 52 domů, mezi nimi čtyřtřídní chlapecká škola. Osm lidí nešťastně v plamenech zahynulo.”

20. srpna 1890 po poledni propukl další děsivý požár v domě č. 87, šířil se však rychleji než zpráva o něm, takže plameny za chvíli zachvátily celý střed města. Hasiči zdolávali požár s nadlidským úsilím. Rozptýlené jiskry však přece jen dopadly na kostelní věž, hodiny na ní se zastavily a věž se za ohromného rachotu zřítila. Největší zvon se zřítil tak jak byl, ale puknul, zbylé tři se roztavily. Tehdy bylo zničeno 26 domů.

Frýdlanty najdeme nejen Čechách, ale i v Německu, v Polsku, jeden dokonce i v Rusku.
Právě s těmito sedmi evropskými městy stejného jména rozvíjí Frýdlant přátelské kontakty. Jedná se
o Frýdlant v Čechách, německá města Friedland v Brandenbursku, Meklenbursku a Dolním Sasku, polská města Korfantów a Mieroszów a ruský Pravdinsk, které v minulosti rovněž nesly toto jméno.

Osm měst z různých koutů evropského kontinentu dává svým setkáváním najevo, že Evropa je pokojnou
zónou, která se snaží být jednotná, a předávat si zkušenosti ze všech oblastí života.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Povodeň, škody napáchané ohněm. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s