Frýdlant – Ronovcům odebran králem Přemyslem Otakarem II



Město Frýdlant leží na severu Čech v okrese Liberec v Libereckém kraji, na okraji Jizerských hor.

20 km severně od Liberce

Tento kraj (Frýdlantsko spolu s Žitavskem a Šluknovském) se nazýval Záhvozdí (lat. Zagost), náležející politickou správou k Žitavě a Míšni, po dlouhá léta spravované míšeňským biskupstvím a až do 14. století patřící k zemím koruny české.

Okolní území patřilo tehdy rodu Ronovců.

Ve 13. století došlo k rozmachu českého státu za posledních Přemyslovců, řada významných českých rodů dostala příležitost k vyniknutí. V severních Čechách k nim patřili především Markvartici a Ronovci.

Ronovci byli jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. První zprávy o jejich existenci pochází z konce 12. století.

Jméno zvolili zřejmě podle Ronova na Žitavsku, v údolí Nisy, dnes na polském území. Stejnojmenný hrad Ronov na jihu od České Lípy vznikl téměř o 150 let později, až koncem 14. století. Pojmenování Ronov dávali Ronovci i dalším jimi vybudovaným hradům.

Společným znakem všech rodů odvozujících svůj původ od Ronovců byly zkřížené ostrve (osekané větve ve středověku používané jako primitivní žebřík), nejčastěji černé ve zlatém štítě. Od ostrví je odvozeno i jméno rodu (něm. ronne, ostrve)

Je symbolem pravdy, neboť pravda vyjde najevo právě tak, jako opadá nádhera listí ze stromů, a zůstanou holé větve.

Ronovci z dějin Frýdlantska poměrně rychle mizí, což souvisí s Přemyslem Otakarem II. (1253 – 1278), který omezoval moc šlechty zemi. Šlechta Bohatla a sílila. Svým postavením ohrožovala moc panovnika v zemi. Mocné rody přebíraly do dědičné držby staré knížecí hrady i statky a rády zapomínaly, že byly jejich předkům svěřeny pouze do „knížecí vůle“. Přemysl stejně jako jeho předchůdci považoval stát za své vlastnictví, přestože různá panství patřila šlechtě a panovníkovi patřila jen královská města a
malá území. V Čechách šlechta dlouhodobě bojovala proti panovníkovi kvůli podílu na moci a majetku. Svojí politikou si král znepřátelil především rozvětvený jihočeský rod Vítkovců. Vítkovci vlastnili řadu hradů a počínající města. Byla to velmi citlivá oblast, která spojovala Čechy a rakouské země, které Přemysl v roce 1251 získal. Takže vznikala řada ohnisek, které se Přemysl snažil řešit násilím, jako bylo založení královského města České Budějovice, založení kláštera Zlatá Koruna, hradů Zvíkov, Hluboká, Písek atd.

Přemysl Otakar II. proti některým šlechtickým rodům zasáhl, jejich hrady jim odňal a tam, kde se mu to nepodařilo, tam alespoň na dohled těch šlechtických hradů založil buďto královské město nebo alespoň klášter, který také jako opevněné sídlo podléhal panovníkovi. Takto král krotil Vítkovce, pozdější
Rožmberky, i další české rody. Mezi tyhle rody patřily i ronovci jejiž panství se rozkladalo v severních čechách Rod Ronovců nemohl uniknout pozornosti Přemysla Otakara II..

Důvody k tomu že rod Ronovců pro něj nepohodlný byly:
– vlastnili velké bohatství, tím ohrožovali moc panovnika tím že by mohli ohrozit vůčí postavení rodu Přemyslovců, tím padem i pravo na trůn.
– dále rod Ronovců už dříve byl vůči němu nepřátelský, v době kdy Otakar proti otci rozpoutal ozbrojený odpor tehdy sotva čtrnáctiletý Přemysl. Za podpory skupiny nespokojených šlechticů postavil se do čela vojenského povstání s požadavkem, aby byl jmenován spoluvládcem.
Ronovci zůstali věrni jeho otci králi.
Král Václav byl, opuštěný většinou šlechty, ale na straně Václava byla jen malá skupinka šlechty, Boreš z Rýzmburka, Havel z Lemberka, Ojíř z Friedberka a několik dalších zůstali věrni Václavovi. Mezi nimi byli ronovci bratři Jindřich, Častolov a Jindřichuv syn Smil z Lichtenburka.
Tato malá skupinka šlechty zato však mocná, představovala hrozbu pro Otakara. Otcovy stoupenci si
mladého krále nepřáli a žádali proti němu tvrdý zákrok.

Proto se na jaře 1248 Otakar vypravil v čele malého vojska dobýt jejich baštu, město Most. Došlo ovšem k rychlému obratu situace. Václavovi stoupenci přepadli pod Mostem Přemyslův vojenský tábor
a uštědřili mu porážku.
Za pomoc Ronovci od českého krále Václava I. získali území Žitavy a byli po roce 1238 uváděni v listinách s přídomkem de Sitavia (ze Žitavy). Bratrům se podařilo získat velký kus území, táhnoucí se od míšeňské Pirny do podhůří Lužických hor až k České Lípě, které se stalo mocenskou základnou rodu.
Ronovci za osobní pomoc králi při jeho tažení do Prahy v srpnu 1249 získali po poražení vzpoury další statky, např. hrad Lichtenburk (Lichnice) ve východních Čechách.

Po smrti svého otce roku 1216, Častolov působil u královského dvora, kde zastával různé dvorské úřady – v roce 1222 byl nejvyšším maršálkem, v roce 1226 pak nejvyšším lovčím.
Mladší bratr Jindřich Po smrti svého otce nebyl ještě plnoletý a pravděpodobně strávil mládí na dvoře po boku kralevice Vaclava.
Když jeho mladší bratr Jindřich získal v roce 1232 místo kastelána na královském hradu Budyšín, usadil se zde i on.

Zatímco bratr Častolov s rodinou na Žitavsku zůstal, Jindřich se i se svými syny přestěhoval do
východních Čech (viz Lichtenburkové), podruhé se zde roku 1251 oženil a nedlouho poté, někdy v letech 1253 – 1254, zemřel.
Jindřichův syn Smil z Lichtenburka aktivně se účastnil na potlačení povstání. Za věrnost byl dosazen do úřadu nejvyššího purkrabího pražského (1249–1251) a král ho pravděpodobně obdaroval územím Železných hor a přilehlých území na pomezí Čech a Moravy. Smil zde nechal zbudovat rodový hrad Lichtenburk (dnes nazývaný Lichnice) podle nějž se také začal psát. Své postavení si dokázal udržet i za panování Václavova syna Přemysla Otakara II.. Opustil sice úřad nejvyššího purkrabího, ale Přemysl ho často pověřoval diplomatickými misemi.

Smil byl zdatným bojovníkem, v roce 1246 se účastnil neúspěšného vpádu do Rakous, v roce 1251 tažení proti Bavorsku a v roce 1255 křížové výpravy do Pruska. V září 1257 pak spolu s některými dalšími šlechtici kryl ústup českých vojsk z Bavorska. Tato skupina byla odříznuta od hlavních sil a po 9 dní se úspěšně bránila velké přesile ve městě Mühldorf, než si vyjednala volný odchod. Pán z Lichtenburka se také zúčastnil i bitvy u Kressenbrunnu v roce 1260. Táhl také po boku krále Přemysla Otakara II. na křížovou výpravu do Pruska.

Smilův syn Jindřich je u dvora pravidelně od roku 1261. V roce 1271 se Jindřich z Lichtenburka zúčastnil králova úspěšného tažení do Uher a podpisu následných mírových smluv a o rok později se z
neznámých důvodů s Přemyslovým královským dvorem rozloučil. Ovšem bitvy na Moravském poli se Jindřich společně s bratry Smilem a Oldřichem pravděpodobně zúčastnil. V době regentské vlády Záviše z Falkenštejna Lichtenburkové nějakou dobu podporovali jeho stranu – v tomto období také došlo ke sňatku
Jindřichova prvorozeného syna Hynka Krušiny se Závišovou nejmenovanou dcerou. Lichtenburkové však někdy během roku 1287 změnili politickou stranu a názor a výsledkem bylo oloupení Záviše o svatební dary při jeho cestě na námluvy do Uher. Loupežné přepadení mohlo být způsobeno nejen politikou, ale i
nesrovnalostmi ohledně věna Závišovy dcery. V každém případě již Lichtenburkové mocného Falkenštejna nepodporovali a stáli na straně jeho protivníků a v okamžiku Závišova uvěznění byli na straně krále Václava.

Častolov byl ženatý a měl několik dětí. Jako první se v majetkových listinách uvádí v roce 1249 syn Jindřich, v roce 1250 mladší syn Častolov mladší a nejmladší Chval je takto uváděn v letech 1253 až 1262. Své syny postupně přivedl ke královskému dvoru. Synové Častolova z Žitavska po roce 1263 na nátlak krále Přemysla Otakara II. odešli.

Synové Častolova ze Žitavy jsou v pozdějších záznamech uváděni pod různými jmény.

Nejstarší ze synů byl uváděn zprvu jako Jindřich a po letech jako Hynek z Dubé (uváděn v listinách z let 1249-1290). On i jeho sourozenci se usadili hlavně v severních Čechách na Českolipsku a všichni měli rodiny a mnoho potomků.

Mladší Častolov, zakladatel rodu pánů z Klinštejna, je Čeňkem z Lipé. Někdy v letech 1250 až 1278 získal území při dělení majetku Ronovců na západ a severozápad od Lípy.

Chval, zakladatel pánů z Lipé, je i nadále uváděn stejně. Chval z Lipé založil hrad i město Lipá (dnešní Česká Lípa).

Přemysl Otakar II. tedy majetek Ronovců z konfiskoval. Udalo se to ale až po smrti obou bratrů, majetek zabavil Častolovim synům. Zvlaštní je to že oba umřeli stejné době a to 1254.

Dlouho však Frýdlant neudržel, mohly za to jednak vleklé války s Uhry, jeho výprava do Litvy, a dále se blížilo k vojenskému střetu s římským králem Rudolfem Habsburským.

Proto Přemysl Otakar II. Frýdlantsko dříve patřícim Ronovců prodává Biberštejnům, německé šlechtě pocházející ze Saska.

Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velkou část pozemků odebral Ronovcům a připadla králi.

Ironie osudu je že se sbavoval těch co něco znamenali a měli moc aby neohrozily jeho plany.

A stal se uplny opak rozhodujicí chvily kdy mohl byt panem celé evropy a měl na to schopnosti a moc tak cisařskou korunu po které toužil dostal ne ten prvni pořadí ale poslední. Při volbě kdo bude novým císařem vybrali jsi bezvýznamnýho chudého hraběte Rudolfa z hradu Habisburg, kdesi v dnešním
Švýcarsku. Šlechtice který měl jen malé državy v rodném Švábsku.

Rod Ronovců zabavenim majetku jen kratkodobě oslabil.

Zatimco král přemysl Otakar II. nedlouho potom umirá na bojišti. A o něco později jeho rod umirá pomeči.

Ale existence Rodu Ronovců pokračuje dál.

Synové Častolova

nejstarší syn Jindřich později zvaný Haiman či Hynek Berka z Dubé, postavil Hrad Houska.
Hrad nechal postavit přibližně mezi léty 1280 a 1290, a to z několika důvodů. Území kolem Housky patřilo v té době koruně, tedy králi. Mladý král Václav II. byl však již od r. 1278 vězněn na Bezdězu a ve skutečnosti tedy majetek nespravoval. Hynek Berka z Dubé této situace využil a aby území ochránil před rodem Michaloviců, kteří měli o tuto půdu také zájem, nechal zde vystavět opevněný hrad. Dalším důvodem byly zisky, plynoucí z ochrany obchodníků a kramářů, cestujících po kupecké stezce z Prahy do Žitavy, kteří byli často napadáni loupeživými rytíři a lapky v tehdy téměř neprostupném lese. Nadto měl hrad výhodnou polohu, téměř v centru spravovaného území.

Jeho potomek Hynek z Dubé, z Náchoda, jeho syny byli Hynek Lýšek (1401–1415) a Hynek Červenohorský (1401–1440). Oba byli katolíci tělem i duší a věrní přívrženci krále Zikmunda. O Hynkovi Červenohorském se vypravovalo, že vpadl do městečka Krčína, tehdejšího sídla Ohebských bratří, a lidi v kostele povraždil a rozprášil. Nechal napojit koně ze svého kalicha a výsměšně pravil, že i ten jeho kůň je podobojí.

Mladší Častolov, zakladatel rodu pánů z Klinštejna, je Čeňkem z Lipé. Někdy v letech 1250 až 1278 získal území při dělení majetku Ronovců na západ a severozápad od Lípy.

Chval, zakladatel pánů z Lipé, jeho syn Jindřich z Lipé, svým vlivem byl od počátku 14. století
považován za druhého muže země po králi.
Jindřich působil ve službách předposledního přemyslovského krále Václava II..
Zasloužil se o uhájení Kutné Hory před císařem Albrechtem, za což obdržel funkci podkomořího. Účastnil se i vypuzení krále Jindřicha Korutanského ze země. Byl jedním ze šlechticů, kteří přivedli Jana Lucemburského na naše území.
Král jej pověřil správou země v době své nepřítomnosti, jmenoval ho zemským hejtmanem na Moravě a roku 1321 říšským maršálkem.

Často se s někým vadil či dokonce válčil. Byl dlouholetým druhem královny vdovy Richenzy – Rejčky. Vlastnil majetek v severních Čechách, Krumlov, Lipnici, Brod a statky měl i na Moravě, kde se stal hejtmanem a roku 1329 zemřel.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s