Jičín – hlavní město Frýdlantského vévodství – terra felix

Město Jičín se nachází v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách, asi 85 km od Prahy v krásném prostředí Českého Ráje na řece Cidlině.

Město se jmenuje podle manželky krále, Guty Habsburské čili Jitky, manželky Václava II.

Město Jičín spojeno s pohádkovou postavou loupežníka Rumcajse.

Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního Frýdlantského vévodství.

Vévoda Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583-1634), původně chudý český šlechtic vyroste v pohádkového boháče a po císaři nejmocnějšího muže v monarchii, který tak rozhodujícím způsobem ovlivnil ve své době život v Jičíně, svém rozsáhlém panství a prakticky i dějiny celé
habsburské říše.

Proběhlo České stavovské povstání v letech 1618–1620 proti panování Habsburků .

Po likvidaci vzbouřených stavů Albrecht z Valdštejna po roce 1624 skupoval zabavené nemovitosti a obratem je prodával s mnohonásobným ziskem. Během krátké doby získal do svého vlastnictví šedesát čtyři prosperujících panství, zejména na severu Čech. Byl tak bohatý, že si mohl dovolit úvěrovat zadluženého císaře Ferdinanda II. Osobního bankéře si císař Ferdinand II. hýčkal a zahrnoval ho
nejrůznějšími tituly a výhodami. O moci vévody Valdštejna svědčí i to, že razil vlastní mince.

Roku 1625 bylo frýdlantské panství povýšeno na knížectví a roku 1627 na Frýdlantské vévodství. Jeho území bylo vyňato ze Zemských desk Království českého, a stalo se tak jakýmsi státem ve státě. Hlavním městem Frýdlantska se stal Jičín, dotýkalo se i hranice Slezska, a mohlo se tak i odtrhnout od zbytku království.

Skládalo ze sta sedmnácti statků, což odpovídalo šedesáti čtyřem panstvím. Na jejich území, z jedné
třetiny pokrytém lesy a měřícím necelých 120 000 hektarů – dnešní celá Česká republika má těch hektarů necelých 8 milionů.

Valdštejn proto, poté co byl v roce 1625 povýšen na vévodu, vyzval patentem z 22. března 1627 všechny exulanty k návratu, sliboval jim odklad placení poplatků na tři roky, osvobození od robot a poddanských povinností, současně zval na svá panství i nové osídlence, podmínkou však bylo přijetí katolického náboženství. Albrecht z Valdštejna chtěl za třicetileté války Frýdlant přeměnit v sídlo svého vévodství, plán však již nestačil uskutečnit. Svoje rozsáhlé panství nazval vévodstvím frýdlantským. Valdštejn na Frýdlantě skoro nepobýval, jeho sídlem byl Jičín.

Kraj byl po celá dvacátá léta ušetřen válečných útrap.

Kraj nebyl zatížen daněmi, a byl proto nazýván též terra felix, šťastnou zemí, neboť Valdštejn si
taktéž vymohl od císaře osvobození svého vévodství od armádních přezimování, která vždy kraj nemilosrdně zatěžovala.

Zatímco na jiných panstvích, třeba hned za hranicemi Frýdlantska, odváděli lidé platy vrchnosti, císaři a vojáků, živili žoldnéře při průtazích krajem nebo při zimních kvartýrech, přihlíželi
bezmocně k tomu, jak vojsko pustoší jejich pole a plení sýpky a chlévy, na Frýdlantsku žili všichni v klidu a míru a odváděli své platy a povinnosti pouze Valdštejnovi.

Na počátku roku 1625 vyčlenil Valdštejn z dominia državy, které získaly status komorních panství a měly přestavovat nezcizitelné jádro Frýdlantska.
Na jeho ostatních částech s výjimkou církevních statků vytvářel lenní soustavu. Lenní statky byly za peníze či odměnou za různé služby postupovány jiným šlechticům, zůstávaly však pod Valdštejnovou svrchovaností a nemohly být bez jeho souhlasu převáděny na jiné majitele.

Valdštejn si poprvé prohlédl Jičín asi začátkem března 1621, kdy byl vyslán na Pecku zatknout Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

Když potom 5. června 1622 dostal v léno frýdlantské panství a další statky, začal cílevědomě budovat město Jičín.

Než započala přestavba Jičina roku 1621, nalézál se zde sice zámek právě opravený po nikdy zcela
objasněném výbuchu střelného prachu a požáru v r.1620, dřevěné domky, středověké hradby.

Za pouhých patnáct let však vtisknou Valdštejnovi architekti a stavitelé tomuto městečku tvar, který definuje město a jeho tvář už navždy.

Samo město bylo zvětšeno na prakticky dvojnásobnou velikost.

Valdštejn radikálně přestavuje zámek, dřevěné domy na náměstí bourá a nahrazuje kamennými. Zakládá
kartuziánský klášter, uvažuje také o založení františkánského a dominikánského; zve sem jezuity, kteří otevírají gymnázium, staví kolej a seminář. Pro svoje sídelní město chce získat biskupství a začíná budovat unikátní biskupskou katedrálu na půdorysu řeckého kříže ve zjednodušené podobě byla však dokončena až o několik desetiletí později. Dostavba průčelí spadá až do 2. pol. 19. stol.

Rozsáhlé stavební práce, které neměly v tehdejší Evropě na sever od Alp obdoby, řídili italští
architekti G. Marini, N. Sebregondi, G. Pieronni a A. Spezza. Vrcholem jejich společného úsilí bylo
založení krajinně komponované šlechtické rezidence, která zcela jedinečným způsobem propojila výrazné dominanty města s širokým okolím.

Bohužel Valdštejnova smrt zastavuje nebo významně zpomaluje stavební práce v Jičíně a z celé zamýšlené kompozice zůstává pouze nedokončené torzo.

Přestože Albrecht z Valdštejna nestačil její jednotlivé části dokončit, podařilo se mu vetknout
Jičínsku pevný a čitelný řád. Krajinu mezi vrchem Velišem, městem Jičínem a obcí Valdice dodnes
protíná téměř geometricky přesná linie, která na sebe během necelých sedmi kilometrů „navléká“ sedm významných míst, jež sám založil nebo zdědil z předcházejících období.

Nejvýše položeným místem krajinné kompozice je čedičový vrch Veliš.
Na přelomu 12. a 13 stol. byl na jeho vrcholu vybudován hrad, který později patřil Vartemberkům, Jiřímu z Poděbrad a Trčkům z Lípy. Po Jindřichu Matyáši z Thurnu získal hrad Albrecht z Valdštejna. v té době jeden z největších středověkých hradů a jenž se na krátkou dobu stal také hlavním jičínským sídlem Albrechta z Valdštejna.
Ten daroval areál františkánům, ale záměr vybudovat zde konvent se již neuskutečnil. Za třicetileté války obléhali Veliš marně Švédové. Pevné sídlo nakonec poslední majitelé Šlikové zbořili na císařský rozkaz v roce 1678.
Zkázu kdysi výstavného sídla završilo 18. a 19. stol., kdy se přímo v jeho areálu těžil čedič.
Vrchol Veliše tedy vyhlodal lom.

Po severozápadním svahu Veliše směřuje kompozice do centra města Jičína, kde se rozrůstá o Valdštejnský palác, kostel sv. Jakuba Většího a Valdickou bránu.

Postupné budování Valdštejnského paláce je spjato s významnými představiteli šlechtických
rodů Trčků z Lípy a Smiřických.

Kostel sv. Jakuba Většího nechal Albrecht z Valdštejna stavět od roku 1627 jako katedrálu budoucího jičínského biskupství, k jehož založení však nikdy nedošlo. Také z tohoto důvodu byla monumentální centrála na půdorysu řeckého kříže ve zjednodušené podobě dokončena o několik desetiletí později. Dostavba průčelí spadá až do 2. pol. 19. stol.

Jehož plánované čtyři věže a kopule vytváří geometrický, optický i spirituální střed celé kompozice.
V místě nedostavěné kopule chrámu sv. Jakuba létají holubi.

Valdická brána vystavěná v letech 1568 až 1578 je jedinou dochovanou branou původního městského opevnění. Věžovitý vzhled získala postupnými rekonstrukcemi a přístavbami po pustošivých požárech města.

Základní osu linie tvoří pak čtyřřadá lipová alej širokä dvacet a půl metrů, dlouhá 1,7 km s téměř tisíci stromy vedoucí k zahradě a oboře Libosadu s letohrádkem Lodžie.

Velkoryse pojatý areál letohrádku s lodžií a terasovitě členěnou zahradou, dnes zvanou Libosad, založil Albrecht z Valdštejna v r. 1634 na úpatí vrchu Zebín. Po jeho smrti význam ne zcela
dostavěného letohrádku upadal.

Krajinnou kompozici uzavírá komplex kartuziánského kláštera s kostelem sv. Josefa ve Valdicích. Albrecht z Valdštejna jej nechal založit jako okázalé místo svého posledního odpočinku. Rozlehlý a přísně osově souměrný komplex staveb je obehnaný mohutnou obvodovou zdí, která připomíná spíše
středověkou pevnost.

Za počátek obce Valdice lze považovat 10. srpen 1627. V tento den byl Albrechtem z Valdštejna založen pod vrchem Zebínem kartouzský klášter sv. Brůny, zakladatele řádu Kartuziánů. Nechal jej vybudovat nejen na přání své prvé ženy Lukrécie, ale i ve snaze ovlivnit obyvatele Jičína a okolí, v němž bylo mnoho přívrženců Českobratrské církve. Bylo zde vystavěno asi 20 domků, ve kterých se usadili různí řemeslníci, kteří pracovali pro mnichy v kartuziánském klášteře. Klášteru daroval i zámek v Radimi se dvěma dvory, 12 vesnic, 3 mlýny, 4 rybníky a 4 lesy. Aby se mohli mniši věnovat své službě daleko bedlivěji, věnoval jim dále hrad Pecku s městem, dalších 11 vesnic, 4 dvory s rybníky a potoky, 5 mlýnů a 6 lesů. Stavba kláštera (pro 12 mnichů, 1 převora a 1 prokurátora) byla dokončena v roce 1632. Téhož roku – 30. července 1632 byl položen základní kámen ke stavbě chrámu. Ten byl dostavěn v roce 1668. Jméno získala obec od blízko ležící obory podle německého „Wald“. Od kláštera získala obec původně i druhé jméno – Kartouzy. Kartuziáni žili v klášteře do roku 1782. V tomto roce byl klášter zrušen dekretem císaře Josefa II., mniši byli vypuzeni a klášterní majetek byl v dražbách rozprodán, vnitřní zařízení nešetrně rozebráno. Až do roku 1855 klášter pustl, neboť objekty byly využívány jako sýpky obilí, sklady bavlny a starých věcí, v některých lepších prostorách bydleli knížecí úředníci. V roce 1856 bylo rozhodnuto, že z bývalé kartuzie bude zřízena centrální věznice, ta nejtěžší pro tresty od 10 let do doživotí. Roku 1857 koupil erár budovu bývalého kláštera od hraběte Ferdinanda z Trautmannsdorfu a zřídil zde mužskou trestnici pro těžké provinilce. Mezi prvními trestanci převedenými do Kartouz byl i známý lotr Babinský.

Areál valdického kláštera je veřejnosti nepřístupný.

Namísto modliteb znějí ve valdštejnské kartouze nadávky vězňů.

Kromě své duchovní složky je tato linie ozářena i světlem slunce, které vždy o zimním slunovratu
vstupuje do lipové aleje a svítí směrem na kartouzu, aby tak v nejtemnějším dni roku oznamovalo zmrtvýchvstání.

Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s