Adam Erdman Trčka z Lípy – rod Trčků z Lípy – spolu s Albrechtem z Valdštejna byl také zavražděn v Chebu

Adam Erdman Trčka z Lípy, byl český šlechtic z rodu Trčků z Lípy, císařský generál za třicetileté války, blízký spolupracovník Albrechta z Valdštejna, s nímž byl také zavražděn.

Pocházel z českého rodu Trčků z Lípy, byli jedním z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů.

Adamův otec Jan Rudolf v předbělohorském období postupně podědil pro rodinu rozsáhlé jmění ve
východní části Čech (zejm. panství Veliš, Opočno, Lipnice, Želiv),

Jan Rudolf Trčka z Lípy podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného stavovského povstání nezasáhl.

Pouze podepsal, jako mnoho jiných, stavovskou konfederaci. Už to stačilo, aby se Trčkové po Bílé hoře dostali na černou listinu stíhaných.

Po bitvě na Bílé hoře byl 20. února 1621 na rozkaz knížete z Lichtenštejna zajat. Nebylo mu však dokázáno spolčení s odbojnými povstalci, a tak byl z domácího vězení propuštěn a jeho majetek nebyl (prozatím) postižen konfiskací. Jistě v tom hrála svou roli i přímluva jeho manželky Marie Magdaleny, dcery Ladislava Popela z Lobkovic.

Jestli se ptate jak to dokazala, odpověď je v tom že to samé jsi prožily jeji rodiče. Její otec
Ladislav Popel z Lobkovic válčil Uhrách jako vojenský hejtman proti Turkům, byl prezidentem české královské komory. A přesto se vše změnilo.
Ladislav z Lobkowicz se spolu s bratrem Jiřím vzepřeli císaři Rudolfovi II.
Byl odsouzen k trestu smrti a ztrátě svých statků. Proto ze strachu s dětmi uprchl ze země.

Nakonec mu roku 1608 byla udělena milost, vrátil se do Čech a pozůstalost po ženě
Magdaleně rozdělil mezi své děti.

Jeho manželka Magdalena ze Salm-Neuburgu těžko chápala manželovy postoje, ale pustila se do boje. Jak
vyplývá z pozdější žaloby císařského prokurátora, který obviňoval Magdalenu ze Salmu, že si přisvojila majetek propadlý císařské komoře, dokázala odvést ze všech lobkovických sídel během dvou měsíců téměř všechny peníze, klenoty, drahocenné nádobí, příbory a řadu dalších cenností. Drahocennosti nechala převést na zámek v Chyši, ke své dceři Griseldě, kde se dočasně ubytovala a část majetku ukryla u své
druhé dcery Marie Magdalény Trčkové. Konfiskačním komisařům se nepodařilo najít na lobkovických sídlech nic cenného, nenašli se ani svědkové, kteří by mohli dokázat porušení císařských příkazů. Císařští úředníci proto zatkli Ladislavova správce, který obvinil Magdalenu ze Salmu a Marii Magdalénu Trčkovou z podezřelých obchodů s židovskými obchodníky a bankéři.

Marie Magdaléna obratnost v hospodářských záležitostech zdědila po své matce Magdaleně ze Salmu a hodně se naučila v době aféry svého strýce Jiřího z Lobkovic, ve které byl zapletený i její otec Ladislav, kdy matce pomáhala ukrývat rodinné bohatství.
Když se provdala za Jana Rudolfa Trčku, došlo ke spojení dvou velkých majetků a hospodářské podnikavosti obou manželů.

Po pádu stavovského povstání si rodina Trčků ještě polepšila na konfiskacích zejména díky Adamově aktivní matce Marii Magdaleně.

Marie Magdalena, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění
především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům, a to do takové míry, že svou rozlohou činily téměř polovinu Valdštejnova vévodství.

Všude kolem ní přicházeli lidé na žebráckou hůl, nebo alespoň zápasili s vážnými hospodářskými
nesnázemi, ale Marie Magdalena Trčková se drala dopředu, půjčovala, investovala a bohatla.

V roce 1628 spolu s otcem konvertoval ke katolictví a byl mu udělen titul říšského hraběte.

Marie Magdalena zůstala na základě císařova svolení protestantkou.

Adam Erdman manželku měl Maximilianu, dceru Karla Bernarda, hraběte z Harrachů, jejíž bratr byl kardinal- arcibiskup Pražský, sestra její pak Alžběta provdána byla za Viléma Kinskýho.

Adam Erdman se přiklonil k Albrechtu z Valdštejna a sloužil v jeho vojsku. Žena od Albrechta z Valdštejna Isabella Kateřina z Harrachu a Maximiliana z Harrachu manželka Adama Erdmana byly sestry.

Podle zprávy Jaroslava Sezimy Rašína z Rýzmburka to byl Adam, který v roce 1631 skrze Rašína
začal jednání se Švédy.

Adam Erdman věřil, že se nakonec Valdštejn postaví proti Habsburkům a jeho váhání omlouval Valdštejnovým zájmem o astrologii – tvrdil, že Valdštejn váhá, protože podle postavení hvězd ještě nenastala správná chvíle. Přestože byl katolík, účastnil se tajných jednání s protestantskými emigranty.

Magdalena udržovala styky s emigranty, posílala peníze hraběti Thurnovi za hranice. Magdalena litovala, že nedošlo k jednání mezi Valdštejněm a švédským králem hned v roce 1631 po obsazení Prahy Sasy, a že Valdštejn vzal znovu na sebe císařský generalát.

Trčkové přišli o veškerý svůj majetek a roku 1634 rod vymřel po meči.

Marie Magdalena v lednu 1633 zemřela ve Světlé, kde byla také pravděpodobně pohřbena.
V únoru následujícího roku je v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna. Ve stejný čas na stejném místě byl i Adam Erdman Trčka.

Tím se stal jediným žijícím mužským členem rodu již bezmála 77 letý Jan Rudolf. Již o rok dřív
se stal vdovcem, když zemřela jeho žena Marie Magdalena, přišel i o jediného dosud žijícího syna a o oba své vnuky. Rodu tak zůstaly, pomineme-li jeho sestru, jen jeho dvě dcery, a vnučka. A již nedlouho na to 29. září 1634 umírá na svou dobu velice starý Jan Rudolf Trčka z Lípy.

Roku 1636 byli Trčkové odsouzeni za spiknutí proti císaři v letech 1619-1620 a za napomáhání Valdštejnovi k proticísařovskému povstání, již dva roky mrtvý Jan Rudolf a dokonce jeho žena, která
byla mrtvá o bezmála o rok déle.

Hlavní příčinou obvinění a odsouzení Marie Magdaleny a Jana Rudolfa, jak píše Bílek, byla okolnost, že při konfiskaci statků mladého Trčky se nedalo zjistit, které mladému a které starému Trčkovi náležely.

Proto byly konfiskovány všechen majetek.

V květnu 1636 byla císařským výnosem vyhlášena „památka Jana Rudolfa Trčky a jeho manželky pro jejich provinění za proklatou a veškeré jmění a statky po nich královské komoře jsou přisouzeny“. Ještě téhož roku byla závěť Trčky vymazána z desek zemských a statky vzápětí rozděleny mezi nové majitele.

Roku 1636 byli Trčkové odsouzeni za spiknutí proti císaři v letech 1619-1620 a za napomáhání Valdštejnovi k proticísařovskému povstání, již dva roky mrtvý Jan Rudolf a dokonce jeho žena, která
byla mrtvá o bezmála o rok déle. Rozsudkem propadnul veškerý majetek rodu koruně.
Památka rodu byla prohlášena za prokletou.

Advertisements

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s