Chlumec nad Cidlinou – kostel sv.Voršily – Václav Vchynský v průběhu bohoslužby vjel na koni do kostela – Chlumečtí poddaní byli tehdy převážně protestantského vyznání. 6. července 1620 slavili svátek Mistra Jana Husa

Chlumec nad Cidlinou – kostel sv.Voršily – Václav Vchynský v průběhu bohoslužby vjel na koni do kostela – Chlumečtí poddaní byli tehdy převážně protestantského vyznání. 6. července 1620 slavili svátek Mistra Jana Husa

Město Chlumec nad Cidlinou leží necelých třicet kilometrů východně od krajského města Hradec Králové. Praha leží asi sedmdesát kilometrů na západ, na jihu je nejbližší větší město Kolín vzdálený ani ne třicet kilometrů a deset kilometrů na sever se nachází Nový Bydžov.

Chlumec nad Cidlinou na přelomu 16. a 17. století. Vypadal samozřejmě jinak než dnes. Bylo to městečko jako dlaň, chráněné valy a hradebním zdivem, což připomíná název ulice Na valech. Dovnitř se vcházelo a vjíždělo branami od Prahy, Kolína, Nového Bydžova a Hradce Králové. Žádná z bran nebyla tak výstavná ani tak pevná, aby se dočkala našich dnů. Archivy prozrazují, že se v branách vybíral poplatek (mýto) z povozů vezoucích víno nebo cizí pivo, z dobytka a drůbeže. Ročně to vynášelo 25 kop grošů. Na náměstí s půdorysem stejným jako dnes stál již od roku 1543 dodnes dochovaný„velký“ kostel sv.Voršily. Kromě toho měl Chlumec ještě kostel sv.Trojice, který byl pravděpodobně postaven roku 1134 za panování knížete Soběslava I. v podobě, která je zvěčněna na městském znaku. Kolem tohoto kostelíka se tehdy rozkládal starý, dodatečně poněkud rozšířený hřbitov. Po obvodu náměstí dlážděného hrubými kameny, či jak se říká „kočičími hlavami,“ se v nízkých domcích usadili řemeslníci a živnostníci všeho druhu, řezníci, pekaři, pláteníci, hokynáři, provazníci, mydláři, ševci, krejčí… Stál tu rathaus, který v 80.letech 16. století nahradil starou rychtu s výčepem. Našlo se tu jistě i pár lepších domů, v nichž bydleli zámožnější měšťané. Jinak bylo městečko poskládáno většinou z cihlových, opukových i hliněných stavení i selských chalup a dřevěných chatrčí, krytých prejzovými taškami, šindelem či došky. Bylo tu i několik rozměrnějších staveb – škola, kde působil správce školní či rektor s dvěma pomocníky, špitál, hospodářské budovy panského dvora, tři panské pivovary, mlýn u Cidliny, pronajímaný mlynářům za 50 kop grošů ročně, a hlavně hrad či zámek, přiléhající k delší jižní straně náměstí, avšak oddělený od města okrouhlým vodním příkopem. Nechyběly samozřejmě hlučné krčmy a hospody, v nichž se pro domácí lidi i pocestné čepovalo pivo, víno i pálenka. Byl tu také zájezdní hostinec, kde mohli kupci a formani vypřáhnout a zůstat na noc. K chlumeckému panství náležely rozsáhlé polnosti, lesy, přes 70 rybníků a 32 vesnic. Město zbudované na křižovatce důležitých silnic zcela jistě kypělo rušným životem, zvlášť v době jarmarků a trhů.

Chlumecký hrad stával jižně od náměstí a kostela. Dnes jej zde připomínají již jen názvy ulic městské zástavby a klenuté stavení v někdejší panské zahradě.

Chlumecký hrad nebyl ušetřen útrap třicetileté války; poškozen byl zejména r. 1632 za saského vpádu do Čech.

Když r. 1747 vyhořel, nebyl již opravován a jeho dosavadní určení převzaly správní budovy u nově postaveného zámku. Zdivo z rozpadajícího se hradu bylo postupně rozváženo a zbořeniště zčásti ustupovalo stavbám městských domů, zčásti bylo využito k rozšíření panské zahrady s vyhlášenou oranžérií a fíkovnou. Ještě v 50. letech 18. století bylo zachováno několik přízemních místností, z nichž největšimi a nejzachovalejšími byly sál čtvercového půdorysu, sklenutý čtyřmi poli křížové klenby na středním pilíři s pozdně gotickým portálem v západní stěně, a vedlejší obdélníková místnost s valenou klenbou se zbytky maleb. Tyto pozůstatky starého hradu se zbytky valů byly odstraněny kolem r. 1964.

Václav nejstarší z šesti synů Jana Vchynského, získal po otci nasilnickou povahu.

Dovedl vytčeného cíle se domáhati i prostředky méně čestnými, tak
odmala byl milován, ale i od mnohých nenáviděn a obáván.

Chlumečtí poddaní byli tehdy převážně protestantského vyznání. 6. července 1620 slavili jako obvykle svátek Mistra Jana Husa. V kostele sv. Voršily se za hojné účasti věřících konala slavnostní mše. Vchynský jako katolík při své panovačné povaze jistě nebyl nadšen tím, že jeho poddaní se nehlásí ke stejnému náboženství jako on. Rudolfovým majestátem byla sice povolena svoboda víry, avšak pán jako vládce svých poddaných měl naproti tomu právo rozhodovat o tom, čemu mají věřit. Václav Vchynský protestantský svátek, který jeho poddaní slavili, neuznával. Možná si schválně usmyslel překazit jim ho tím, že uspořádá hon a podle svého vrchnostenského práva nařídí poddaným sedlákům, aby mu posloužili jako nadháněči. Ti se však vzepřeli. Nikdo se nedostavil na určené místo srazu. Urozeného pána popadla zuřivost. V průběhu bohoslužby vjel na koni do kostela, a znesvětil tak posvátné místo. Najížděl do lidí a neurvalým křikem, nadávkami a hrozbami chtěl s pomocí biřiců přinutit své poddané, aby okamžitě uposlechli jeho příkazů a vydali se s ním na hon.

V kostele zůstalo po útoku 40 raněných a 21 osob bylo uvězněno.

Rozdráždil tím shromážděný dav věřících tak, že propukla otevřená vzpoura. Hrabě i jeho žoldnéři museli uprchnout z kostela a hledat záchranu ve zdech hradu. Vzbouřenci, jak tvrdí historické prameny, toho 6. července obléhali hrad beze strachu z pánových hrozeb, že dá pověsit všechny sedláky, které drží ve vězení. Odpovídali sebevědomě, aby učinil, co mu libo, přitom však aby věděl, jak ho dopadnou, že podobně bez všeho jeho osoby šetření jej na drobné kousky rozsekají. Po několika dnech nepřetržitého obléhání hradu, když obleženým docházely zásoby potravin, požádal hrabě, ať mu pustí do hradu nějaké dobytče, jinak že dá hrad vyhodit do povětří. To vzbouřence nijak nevystrašilo. Požadavek odmítli. 11. července dorazili do Chlumce komisaři Friedricha Falckého, kterého povstalečtí stavové zvolili za nového českého krále.jejich autoritu zvýrazňoval doprovodný oddíl ozbrojenců. Obléhání hradu skončilo. Václav Vchynský byl eskortován do Prahy, kde jej čekalo vězení.

Uplynuly necelé čtyři měsíce. 8. listopadu 1620 po poledni bylo vojsko českých stavů na bělohorské pláni před Prahou na hlavu poraženo přesilou císařských. České povstání tak bylo potlačeno. Zatímco členu povstaleckého direktoria Radslavu Vchynskému nezbylo než hledat spásu v útěku do ciziny, takže v nepřítomnosti bude odsouzen ke ztrátě hrdla i statků, jeho bratru Václavovi se otevřela brána vězení. Ježto se nijak nenamočil do povstání, snadno před nejvyššími instancemi vítězného krále Ferdinanda II. obhájil právoplatný nárok, aby se znovu ujal svých panství. A tak se navrátil do
Chlumce se všemi poctami. Někdejší vzbouřenci už pod tíhou nových poměrů zkrotli a poníženě ohýbali hřbety. Život šel dál.

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s