František Rafael Koliander – Podle vlastnoručního zápisu ve farní knize Liber memorabilium byl potomkem posledního aztéckého císaře

František Rafael Koliander – Podle
vlastnoručního zápisu ve farní knize Liber
memorabilium byl potomkem posledního
aztéckého císaře.

* 5. 11. 1695, Praha

† 19. 9. 1759, Kostelec nad
Černými lesy

V době když Kostelci nad Černými lesy vládla osvícená
panovnice kněžna Marie Terezie Savojská. Která narodila se 11.května 1694 a byla čtvrtou dcerou a sedmým dítětem z dvanácti potomků knížete Jana Adama z Lichtenštejna a kněžny Edmundy, rozené hraběnky z Ditrichštejna.
Podle údajů z roku 1741 příjmem 62 967 zlatých byla devátou nejbohatší vrchností v Českém království.

Působil ve městě farář, později děkan, doktor
bohosloví František Rafael Koliander.

Podle
vlastnoručního zápisu ve farní knize Liber
memorabilium byl potomkem posledního
aztéckého císaře.

španělský kolonizátor
Hernán Cortés, někdy také zvaný Hernando či
Fernando Cortés zničil obrovskou indiánskou říši

Zdá se že přistěhovalí američané vybily původní američany. Ale na Cortésovou stranu se přidaly ale i jiné indianské kmeny ameriky které astékové utlačovaly.

Cortesovy šlo jen o zlato, a jejich neustupnost, způsobila jejich zanik.
pozabíjel její přední muže ale né stylem umyslného vyvraždění, prostě padly v bitvě. Astezkého
vladaře Montenzumu zabily v
jeho vlastní lidé, v domnění že je zradil třileli po něm šípy a házeli kameny. Jeden kámen jej ztrefil do hlavy možná nebyl smrtelně zraněn ale jeho žal nastalé situace s společně s zraněním a odmítaním jidla způsobila smrt.

Mezitím ve městě vládl Cuauhtémoc, neboť Cuitláhuac zemřel na spalničky.
Tenochtitlánu umírali po stovkách kvůli
spalničkám, které sem španělští vojáci přivezli.

Město bylo v sutinách, desetitisíce obyvatel
zahynuly.
poslední aztécký
vladař Cuauhtemotzin byl zajat.

Cuauhtemotzin žádal, aby
byl zabit. Ale Cortés netoužil po jeho smrti,
žádal především aztécké zlato. Až když poražený
vládce ani po krutém mučení neprozradil, kde
jsou ukryty aztécké poklady, dal jej Corrés později, pro údajnou přípravu vzpoury, pověsit.
Tenochtitlán padl.

Jen jeden unikl.

Uvádí, že z celé Montenzumovy rodiny se
zachránil jediný syn Ahhumada tím, že se skryl v
liliové zahradě. Byl zajat a předveden Cortésovi,
který ho ušetřil a poslal. darem Karlovi V. Později ve Španělsku pokřtěný Ahumada dostal
podle rostlin, které mu zachránily život, jméno
don Liliander. Stal se španělským grandem a
založil rod, který zastával ve Španělsku
významné úřady. Jedna z větví se prý pak dostala přes Nizozemí a
Německo až do Prahy kde se narodil kostelecký
děkan. Shoda jmen Liliander a Koliander je
nápadná, ale skeptik nejspíše namítne, že se
cosi velice podobného dočteme v knize
Williama Prescota Dobytí Mexika a že je pravděpodobným zdrojem informací, které
uvádí kostelecký děkan.

Problém je, že František Kolianer zmínku o svém
původu do Liber memorabiliím napsal přesně
sto let před vznikem knihy. Hledat inspiraci anglického spisovatele v
rukopise z Kostelce nad Černými lesy je
představa více než absurdní. Stejně nesmyslná
úvaha by byla o snaze faráře o popularizaci
vlastní osoby. Proč by konečně něco
podobného dělal, když jinde než ve farní knize o svém původu nehovoří? Liber memorabilium se do dnešních dnů
nezachovalo. Jeho poslední stopy vedou do
Podlipanského muzea v Českém Brodě a do
okresního archivu v Kolíně kde beznadějně
končí. Zajímavé je že se nezachoval žádný portrét
kněze který v Kostelci působil téměř třicet let.