Kralice – městečko obehnané hradbami – 14.st. větší než Prostějov – upálení tří františkánů – bitva mezi český a uherským králem – bitva mezi pruským a rakouským vojskem – epidemie cholery

Městys Kralice na Hané se nachází v kraji Olomouckem 5km východně od Prostějova, v úrodné hanácké rovině, na nizké terase severovýchodního okraje po obou stranách Mlýnské strouhy široké nivy říčky Valové pod jejím soutokem s Romží.

Kralice na Hané jsou starobylé městečko, ve středověku opevněné hrazením se dvěma branami. Ještě roku 1663 utíkali lidé do lesů na Prostějovsku před Turky a jejich sedmihradskými spojenci a litovali 12 600 mladých lidí, děvčat a hochů odvlečených do tureckého otroctví na území jižní a střední Moravy. V souvislosti s tureckým nebezpečím obnovili Kraličtí r. 1683 Olomouckou a Vyškovskou bránu. Dosud se říká jednomu místu Olomoucké ulice „U brány“.

Sám název městečka poukazuje na to,že zde žili lidé králíci – opatrovníci králova statku. Dlouhou dobu soupeřily s Prostějovem o postavení v kraji. První zmínka pochází z r.1225, kdy jsou uváděny jako zeměpanské zboží. V r.1303 byly povýšeny na městečko a stávají se královským majetkem. Mají mílové právo a právo k vaření piva.
Na počátku 14.stol. měli větší význam, neboť Prostějov tou dobou byl ještě vsí. Nakonec však vlivem osudů poklesly a svůj boj o rozvoj prohrály.

14.11. 1406 V době kdy Kralice byli v zástavě pánů z Boskovic se událo že v polích u Kralic veřejně byli upáleni tři františkánů. Otázka je co bylo důvodm upálení? Byla to doba kdy Jan Hus, který od roku 1402 kázal v Betlémské kapli v Praze až roku 1414 byl odsouzen jako kacíř byl upá­len 6.7.1415. Čechy zachvátila husitská revoluce až skoro o 10 let později po té události co byli upáleni ti františkáni. Tedy proč tedy byli upáleni provinili se snad proti víře nebo ty co je upálili nebyli křeštané, nebo snad té době bylo náké nepřátelství proti františkánů?

Od r.1427 patří různým panským rodům, jsou často zastavovány a r.1472 je král Vladislav II. věnoval za pomoc při získávání české koruny dědičně Ctiborovi Tovačovskému z Cimburka. Byly střediskem kralického panství.

12.7.1470 Se udála bitva na říčce Valové mezi vojskem českého krále Jiřího z Poděbrad a jezdci uherského krále Matyáše Korvína, velitel vojska Václav Vlček u Čenova musel ustoupit k Tovačovu, Matyáš Korvín krátce v Kralicích odpočíval

Valová, jak se zřejmě již tehdy říkalo Hloučele po soutoku s Romží, protékala východně od Kralic bažinatým terénem. V tomto prostoru přes ni vedla zemská stezka a byl zde také brod. A právě u něj podle historiků došlo k bitvě.

Vstříc hlavnímu vojsku krále Jiřího tudy táhl sbor hejtmana Václava Vlčka. Jejich spojení chtěl však stůj co stůj zabránit Matyáš Korvín. Udeřil proto na Vlčkovo vojsko plnou silou a zdá se, že nečekaně. Matyášových jezdců bylo asi šest tisíc a měli tedy nad českým vojskem několikanásobnou převahu. Přesto se hejtmanu Vlčkovi, i když byl poražen, podařilo svým odporem zastavit postup Uhrů a přinutil je k návratu na jih.

Uherské prameny hovoří o stovkách padlých a zajatých nepřátel, chlubí se kořistí patnácti set vozů. Prameny druhé strany jsou poněkud zdrženlivější. Uvádí mezi ztrátami deset vozů, třináct zajatých kopiníků a sto padesát padlých.
Historikové tvrdí, že pravda bude někde uprostřed. Matyáš Korvín byl přesto vítězstvím tak opojen, že jej rozkázal slavit po celých Uhrách vyzváněním zvonů a hlučným zpěvem slavnostního chorálu Te Deum v kostelích. Po jednodenním odpočinku v Kralicích odtáhl uherský král k Brnu pod Špilberk.

1589 vyhořel kralický kostel s farou
1596 vyhořelo celé městečko
1719 velký požár Kralic, vyhořela Olomoucká ulice, tvrz, vrchnostenský dvůr, kostel, fara, hostinec

Úředníci velkostatku dovolovali si občas různé přechmaty proti obyvatelstvu Kralickému, které stavělo se na odpor proti nesprávnostem na něm páchaným. Tak r. 1689 hleděl správce panství Ad. Herzšlejn přinutiti obec, by ode-
bírala ryby panské a hned za ně také platila. Nátlaku se Kraličtí opřeli a nenechali se donutiti k odbírání ryb. Totéž opakovalo se r. 1693.

1742 městečko bylo drancováno pruskými vojáky
1758 v době obléhání Olomouce pruským vojskem mělo v Kralicích rakouské vojsko hlavní stan, sídlil zde velitel generál hr. Daun

V r. 1805 dne 5. prosince přitrhli do Kralic Francouzové. Druhého dne nové oddělení francouzských husarů obsadilo místo. Výpalného od vrchnosti požadováno 4.000 zl. S těžkostí sehnal tehdejší vrchní 1.184 zl., které žadateli
odevzdal, Jak se později přesvědčil, dostali se peníze do rukou podvodníka, který jednal na svou pěst a s penězi beze vší stopy zmizel.

1866 14.7. došlo ke srážce mezi saskými a pruskými vojsky u kralického hřbitova, Kralice utrpěly mnoho škod v důsledku prusko – rakouské války – bitvy u Tovačova (pobyty vojsk, zničená úroda na polích, epidemie cholery)

Po prohrané bitvě u Hradce Králové třetího června roku 1866 zaplnili Prostějovsko pruští vojáci pronásledující zbytky rakouské armády. Na první vážnější odpor se zmohly rakouské jednotky až u Kralic na Hané.
„Tento střet byl úvodem k velké bitvě u Tovačova, která se strhla o den později. V ní sice rakouské vojsko rovněž utrpělo porážku, podařilo se však zastavit postup Prusů k Vídni,“

Válka rakousko-pruská r. 1866 zakončena poblíž Kralic. Dne 14. července setkaly se odpoledne o půl páté hod. stráže pruské se Sasy, spojenci rakouskými, nad vývozem u kaple. Šarvátka mezi oběma stranami zakončena ústupem Sasů.
Na to vtáhli Prusové do Kralic. Druhého dne o 9. hod. zaburácela děla u Tovačova; boj mezi Rakušany a Prusy zahájen a trval až do 12 hodin. Dne 16. července sbírány potraviny a nápoje pro pruské vojsko, za nímž hned také odváženy. Poněvadž nestačilo dobrovolné vydávání potravin a nápojů, dali se Prusové do drancování, které potrvalo po 3 dny. Potom teprv prohlášeno vojenským velitelstvím, že když se vojsku dostane, čeho má potřebí, drancování ustane.
Vojsko ubytované po domech dostalo dostatek stravy a koním poskytnuto hojně píce, která se sháněla, kde se vůbec našla. Vše, co se na poli zelenalo, požato. Po uzavření míru dne 22. července a odtáhnutí Prusů vyšetřeny škody způsobené a stanoveno, že škody vojskem rakouským učiněné obnášejí 3565 zl. 90 kr. ; Prusy naděláno škod, které vyceněny na 27.598 zl. 2 kr.

Spolu s vojáky pak přišla i cholera, jak bývalo v té době obvyklé. Protože po projevu vnějších příznaků následovala smrt velmi rychle, říkalo se tehdy „dneska zdravý, zejtra mrtvý bude.“
Jen v Prostějově zemřelo během tří měsíců osm set obyvatel a čtyři sta pruských vojáků. V Kostelci na Hané bylo za jeden den až čtrnáct pohřbů.
Mrtvým zde už ani nezvonili umíráčkem, také proto, že z neustálého zvonění šla na ostatní hrůza. Stejně na tom byli i v Určicích.