Obec Stonava – ŠVÉDSKÝ KOPEC – hromadný hrob padlých švédských vojáků z třicetileté války

Okres Karviná, Moravskoslezský kraj

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1388. Obec nechal v údolí tvořeném řekou Stonavou vybudovat hrabě Hanke von Stoena a byla pojmenována podle zde protékající řeky. Koncem 18. století byla obec majetkem rodu Larischů. Na území obce byl vystavěn statek. Kromě práce v zemědělství se obyvatelé obce živili prací v nově budovaným černouhelných dolech. Kolem roku 1918 byl v obci postaven na malém kopci pseudogotický kostel svaté Máří Magdalenny. Na protějším kopci stojí evangelický kostel. Až do roku 1939 se obec Stonava díky místním dolům úspěšně rozvíjela. Zlom nastal po roce 1948 v důsledku tehdejší politické situace, která se odrážela v bezohledné těžbě uhlí a s tím související devastace okolí dolů. V roce 1962 byly díky těžbě zničeny domy v místní části zvané Amerika a u hranice s Horní Suchou byla zdevastována část lesa a zemědělské půdy. V roce 1960 vznikly na území obce Stonava nové doly a to ČSM sever, ČSM jih a Darkov. Záměr tehdejší vlády bylo vybudovat ve Stonavě největší koksovnu na území České republiky. Obrat k lepšímu zaznamenala obec po sametové revoluci v roce 1989, kdy se pomalu začínalo s obnovou samotné obce a života v ní. V několika posledních letech prodělala celá obec rozlehlou rekonstrukci a to jak veřejné prostory tak i soukromé domy a Stonava se v současné době řadí mezi úspěšné a rozvíjející se obce. Stonava leží jižním směrem od města Karviná. Obec se rozkládá na pravém břehu řeky Stonávky. Jižním směrem od obce leží přehradní nádrž Těrlicko a jihovýchodním směrem se rozkládá město Český Těšín. Nedaleko obce jihovýchodním směrem se rozprostírá rozlehlý Loucký les. Na území obce pracuje několik černouhelných dolů a západním a východním směrem od obce jsou vodní plochy kaliště

Stará tvrz

Stará tvrz ve Stonavě vznikla pravděpodobně ve 14.stol. První zmínka o Stonavě pochází z roku 1388, kdy se připomíná Hanek ze Stonavy. Po něm se v roce 1415 připomíná Zbyňek ze Stonavy, v letech 1432 – 1441 Jakub Hubnt ze Stonavy a konečně 1437 – 1466 Machník ze Stonavy. Sídlem těchto prvních majitelů obce byla právě stará tvrz, která stála na uměle nasypaném pahorku. Byla opuštěna pravděpodobně v druhé pol. 15. stol.

Místo tvrze je místními nazýváno „Švédský kopec“. V 60. letech ze provedl zjišťovací průzkum J. Král a o dvacet let později prohloubil poznatky sondážní výzkum P. Kouřila, který tvrziště na základě archeologických průzkumů datoval do 14 – 15.stol. Pozůstatky tvrziště se nachází u křižovatky silnice z Havířova do Karviné se silnicí z Albrechtic do Stonavy v malém lesíku na levém břehu místní bezejmenného potůčku. Uměle navršený, šest metrů vysoký kopec, je vidět ze silnice do Stonavy.

V terénu bohužel ale už nejsou dochovány valy a příkop, ze kterých byla tvrz navršena. Znatelná je nástupní plocha, kterou se k tvrzi přijíždělo. Příkopem mezi ní a jádrem protéká bezejmenný potok. Celý areál je porostlý vzrostlejšími listnatými stromy. Za návštěvu však samotné místo jistě stojí, především v ročních obdobích, kdy je lesík rostoucí kolem zbaven veškerého listí.

Po nájezdech Švédů zůstalo na Těšínsku několik památek. Ve Stonavě, v osadě Holkovice je malý pahorek, který lidé nazývají Švédským kopcem. Je to hromadný hrob padlých švédských vojáků z třicetileté války. Tehdy, dávno, na břehu Stonávky svítalo. Všude byl dosud klid. Po obou březích řeky stály dlouhé řady stanů švédského vojska. Za nimi stály vozy a koně. Mezi nimi se rojili podkoní a sem tam chodili stráže. Ze stanů se ozývalo oddechování spáčů a z ošetřoven sténání a nářek raněných. S východem slunce ožil celý tábor, ale nikomu nebylo do řeči. Právě byla vydána zpráva, že zemřel nejmladší syn švédského krále, narodil se teprve nedávno na vojenské výpravě a teď leží bezduchý ve své zlaté kolébce. Královna pláče a král smutně hledí na mrtvé tělíčko svého synka. Těžko se mu vydává rozkaz důstojníkům, aby mrtvolku odnesli mezi padlé vojáky do hromadného hrobu.. Ale jiné řešení není. Armáda vzdala poctu a zapěla pohřební píseň. Potom už zazněly povely a smuteční pochod. Každý z živých a zdravých vojáků vzal hrst hlíny a hodil ji na své padlé druhy i na mrtvé královské dítě. Tisíce a tisíce hrstí hlíny pokryly mrtvá těla, až vznikla mohyla. Se smutkem v očích se loučil král s tímto místem a se slovy “ Sbohem bratři, vlast vám to nikdy nezapomene, s Bohem můj synáčku, “ nakonec odjel. Od těch dob uplynulo hodně vody. Švédský kopec zarostl trávou a později bělokorou švédskou břízou. Před 1. světovou válkou si řekli dva chalupníci, že si svá nerovná pole zarovnají hlínou ze švédského kopce. Ale co jeden den na svá pole navezli, to se v noci vrátilo zpět na Švédský kopec. Když se to několikrát opakovalo, uznali chalupníci, že to byla marná lopota a tak toho nechali. Oba prý brzy onemocněli a do roka zemřeli. Lidé pak byli přesvědčeni, že je stihl trest za to, že porušili klid mrtvých na Švédském kopci.

ZÁMEK

Zřejmě po zániku původní tvrze vznikla ve Stonavě někdy v 16. stol. nová tvrz. Byla vybudována v rámci tzv. Zámeckého dvora, který byl vybudován na západní straně vesnice. Vzhledem ke složitým majetkovým poměrům ve Stonavě v té době je velmi složité datovat dobu jejího vzniku. První zpráva o ní je z roku 1580, kdy byla majetkem Zikmunda Sedlnického z Choltic. Později se majitelé střídali až do roku 1743, kdy část obce i s tvrzí získali Larischové. Tvrz poté ztratila rezidenční funkci a sloužila jen pro správní účely dvora. Právě v téhle době se tvrzi začalo říkat zámek a podle něj se dvůr označoval jako Zámecký. Po roce 1919 byl dvůr zabrán Jindřichu Larisch-Mönnichovi. Po roce 1945 se dvůr stal majetkem státu a byl využíván socialistickým JZD. Vzhledem k tomu, že celá oblast je poddolovaná, začal se tento vliv projevovat i na statice zámku a nakonec musel být v letech 1965-66 zámek i se dvorem zbořen.

Areál zaniklého Zámeckého dvora se nachází v západní části Stonavy proti budově základní školy při křižovatce silnice z Karviné do Horní Suché a ze Stonavy do Albrechtic (v JZ kvadrantu). Směrem k jihu spadal areál dvora do údolí nevelkého potoka. Dnes je zde rybník. Vodní tok i zaniklé rybníky mohly hrát velkou roli v obraně dvora a tvrze.

Dnes je celý zaniklý areál zarostlý náletovým křovím a stromy, bez viditelných pozůstatků zdí.


Reklamy

majovyhonzik se představuje:

je mi 31 let a chsi se zde věnovat zajimavým místům, tajemným i obyčejným ale něčím vynikají nad ostatními , zajimavé události z toho místa, historie Jinak povoláním jsem truhlář , bydlištěm Šumperk, ČR
Příspěvek byl publikován v rubrice Hornictví, neobvyklé názvy, švédské utoky na naši zemi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Obec Stonava – ŠVÉDSKÝ KOPEC – hromadný hrob padlých švédských vojáků z třicetileté války

  1. Pingback: kraj Moravskoslezský – okres Karviná | Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s